nejhezčí, už jak to bývá,

2. Popsat vám ji lze jen stěží,

slovník můj má málo slov,

její krásu hory střeží,

spatřit ji je smrti lov.

3. Kdo se dá tou zrádnou cestou,

její hlas kdo chtěl by znát,

ať se smíří s pravdou prostou,

se smrtí že jde si hrát.

4. Supí křídla koncert hrají,

kořist příští čekají,

kostí pár se v prachu válí,

slunce žár, žár je vybělí.

R:

5. Zakletou je paní bílou

bez hradů a bez moci,

přes den paní, v noci vílou,

těžko jí pomoci.

6. Jenom přítel s čistou duší

supů bát se nemusí,

kdo se zná, ten ať to zkusí,

kdo se zná, kdo se zná, jen kdo se zná.

R:

2. Ještě není po všem, jednou pohnem se zemí,

jsi můj pevný bod, v mém bludném žití štít,

denně opouštíme stejné jméno na dveřích

a z mnoha důvodů ti nedokážu říct.

je ze mě tulák, co chodí sám,

mý cesty stojej‘ za to, vedou všude, kam se dám,

2. Je ze mě tulák, osud mě zavál do New Orleans,

u starý kalný řeky plno správnejch míst,

sbohem jim dávám, sbohem jim dávám,

zpívám si svou píseň sám.

3. Je ze mě tulák, je ze mě tulák,

já měl svou milou, hezkou, věrnou milou,

Bůh je mi svědkem, že jsem ji měl hrozně rád

co mě to nutí, co mě nutí

nikde chvíli nepostát?

4. Má vina: je ze mě tulák, je ze mě tulák,

můj vlak se blíží, můj vlak se blíží,

na trati slyším z dálky smutný pískání

jedu zas dál, jedu zas dál,

nevím, co je stýskání.

od mříží mám vrytý věčný toulání …