2. Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,

vázaný krovy a zdi z vepřovic,

a do zlatejch polí a bučení krav

po nějaký době zní telegraf.

3. A už je tu kostel, a konečně most,

a železná ruda a zločinnost

a okresní město má okresní soud

4. Těžký jdou časy teď znova a znova,

skončila válka a chystá se nová,

a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,

5. Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,

třeba v pralesích kácet, to bohužel,

můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,

a zaplatit všechno, co komu kde mám.

6. Ti šedaví ptáci na drátech z mědi

vo tomhletom kódu už ledacos vědí,

ti můžou letět a zapomenout

7. Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,

že spali jsme v dešti a promrzlí,

teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,

moc dobře cítím, že už je to lež.

8. Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,

já vezmu tě s sebou a odvedu pryč

2. S poslední brázdou a jak na vlnách

odvádí beze stínu

se skřípěním kostí, kloubů a šlach

svou vznešenou denní dřinu.

3. Já najdu ti klisničku z pradávných dob,

kdy nežili staří a chromí,

a skryji tě s ní už bez nářků a stop

za křehké a zelené stromy.

4. Aby nás nebavil směšný tvůj břich

a osmnáct postraňků k tomu,

a jednou, až svět bude plný těch svých

temných a studených domů.

R2: Opět se pustíš do světových stran

a nad šarmem tvým budem němí,

znovu se opřeš do záblesků bran

rozkročen nad celou zemí.

*:

5. Stojí jak tanky na vrcholcích hor

a v bitevní zbroji září,

staří jak svět, ale mladí jak vzdor,

s úzkou a pevnou tváří.

6.=1.

R3:

*:

*:

*:

*: