2. A hvězdy hnuly nebem, když pohnul malíčkem,

pravdu prý sytil chlebem, zvláštní lesk pod víčkem,

tou nocí jako zázrak zní zvony do kraje,

šeptal mi jako náznak: tu něco nehraje, /: tu něco nehraje. :/

3. Na rohu ulice tyká si s polostíny,

s očima jak svíce po letech dávno jiný,

na věži bije druhá, kde hledat odvahu,

Cyril, co ztratil druha, bojí se o hlavu.

4. A ruce se mu třásly, mráz běhal po těle,

plamínky v očích hasly, smutek bez přítele,

víra – ta sluší tomu, kdo hledá na duši,

Metoděj zdrhnul z domu, /: /: kdo nás to naučí? :/

2. /: Co mi nese velký vítr, co mi nese jeho velký chlad, :/

jenom další velkou starost, kam dnes večer půjdu spát.

3. /: Co mi nese zlatý slunce, když mě ráno probudí, :/

jsem si jistý, že mě večer na stejný štrece uvidí.