2. Bylo to jak výbuch, jako salva,

když se žárovkou přišel Thomas Alva,

do pochodu vyhrávaly kapely,

muži pili šampus, ženy šílely,

jak když pustíš tygry do arény,

a začalo se dělat na tři směny.

R:

3. Kdyby naši předci vstali z ledu,

podivili by se, jak jsme vpředu,

jak závazky předhánějí úkoly,

Einstein by se těžko dostal na školy,

Mozart by moh’ dneska u klavíru

jen těžko dělat do muziky díru.

4. Vědeckotechnická revoluce

uvolňuje lidem obě ruce,

dnes má každý vědátor už od plínky

sunarku a digitální hodinky,

s optimismem hledí k stratosféře

a Brano samo zavírá mu dveře.

R:

5. Kdyby starý Tháles nemoh’ čmárat

a kreslit si do phísku podle nálad,

Mendělejev kdyby musel, vážení,

periodicky vykazovat hlášení

a osm hodin zvedat telefony,

svět by stál za pytlík bikarbony.

R:

6. Nikdo z nás by doma neměl Sony,

dvakrát třicet wattů, čtyři ohmy,

lidé by se hnali kamsi za hmotou,

však regály by nejspíš zely prázdnotou,

neměli bychom šajn o opeře

a válčilo by se u Sudoměře.

*: Zem by byla rovná jako deska,

nebyla by kulatá jak dneska,

Adam s Evou nemuseli z ráje ven,

Giordano Bruno by nebyl upálen,

jen temno, jak když vstoupíš do komory,

a škoda každé rány z Aurory.

7. Ze všech zvířat archy Noemovy

a ze všeho, co můžem popsat slovy,

jen balvany a lidé mají odvahu

urvat se od skály a padat dolů po svahu

a na světě, který se furt mění,

překonat, co překonáno není.

R: Zum zum zum zum, protože to, co nejde do kebule, zum,

zum zum zum, rádo leze na rozum.

R: Zum zum zum zum, hm …, zum,

zum zum zum, rádo leze na rozum.

2. Každý přece ví, že tahle tráva

delikátně chutná a je zdravá.

Do soutěže přihlásit se nebojím

s trávou, která rostla někde na hnoji,

přesto tady ovšem roste ladem

a skot se vrací do JZD hladem.

R:

3. Vyhledal jsem tudíž agronoma,

měl jsem štěstí, chytil jsem ho doma.

Proč výsledky práce k cíli nevedou,

vyčešili předevčírem s předsedou,

pak vysvětlil mi všechno fundovaně,

tak dneska mohu agitovat za ně.

R: Zum zum zum zum, protože když to nejde do kebule, zum,

zum zum zum, tak to leze na rozum.

4. Je to tím, že dobytek je hloupý

a právě proto mívá svoje roupy.

Kdyby četl magazíny, noviny,

nedělal by už takové kraviny,

s rozesmátou tlamou bral by žrádlo

a nikdy by mi ani nenapadlo.

R: Zum zum zum zum, že mi to nejde do kebule, zum,

zum zum zum, že mi to nejde na rozum.

R: Zum zum zum zum, hm …, zum,

zum zum zum, že mi to nejde na rozum.

2. Hrají se songy o životě,

o lidské touze, štěstí a samotě,

za oknem svítá, kazeťák ztich‘,

cítím tvé teplo a cituji z nich.

3. Pondělní ráno nic nepromíjí,

přijde tvůj chlapec a z indicií

nenajde mnoho – od láhve špunt,

rozbité hnízdo, spálený grunt.

4. Pozítří ráno zasedne soud,

zaslechneš chrastit řetízky pout,

písařky budou protokol psát,

budou chtít vědět, kdo tě měl rád.

5. Řekni, že nevíš, žes‘ měla strach,

že to byl zločinec a snad i vrah,

na čele znamení že měl jak Kain,

a vůbec jim neříkej, že bylo nám fajn.

2.=1.

2. Testina se do Ostravy sebrala,

aby cosi šikovneho do vybavy obstarala.

R:

3. Jak se diva do prvniho vykladu,

ucitila bodnu ranu čimsi zezadu.

R:

4. Probodnul ju krvelačně očami

jakysi chlap, sviňačisko, grazl něznamy.

R:

5. Hučel do ni tak jak lijak do ryny,

do dědiny vratila se bez rozmaryny.

R:

6. Něpřal bych vám slyšet teho snoubenca,

jak milemu sdělila, že už je bez věnca.

R:

7. Tak ju chytnul, pošmajchloval, postiskal,

mezitym ju aji po pysčisku vyliskal.

R:

8. Chcem, aby si z teho přiklad sebrala

aji ta děvucha, co se eště nikdy něvdala.

R: Ať misto riskantnich vyletu, cha cha,

objedna si sypovinu v Magnetu.