2. Kam bych nocí šílenou vláčel kostru, zvlášť tu svou,

začínám být mírně unaven,

sčítám sklínku za sklínkou, pak se vydám za milkou,

/: vždyť jen stanic pár je metrem k Mary Ann. :/

3. Stín můj nemůže a pad’, uštval ho ten věčnej chvat,

vítr stopy ničí jako ráno sen,

tak se nocí propíjím, další výklad rozbíjím

/: cestou, která míří k Mary Ann. :/

Rec: V dálce světla zaplály, prej mě dlouho, dlouho hledali,

potíž je jenom v tom, že nemůžu dál,

do dlaní si hlavu dám, škytnu a pak zašeptám:

/: „Která z vás je, hoši, Mary Ann?“ :/

4. Tak ho našli za pár dní v jedný cimře nevzhledný,

tvář měl bílou, na sobě bílej len,

v ruce láhev a v ní, žel, rozpuštěnej Gastrogel,

/: nadpraporčík nebyl Mary Ann. :/

Rec: Povím vám příběh z vojenského cvičení, který mi vyprávělT. Texas Macháček. Jeho hrdinou je voják a balíček karet.

Pozdě večer dorazila do kasáren hrstka znavených vojínů vzáloze, kteří zbloudili při nočním cvičení. Vojáci ze sebesmyli prach, vypili šálek kávy s brómem a ihned ukázněněnastoupili na školení mužstva. Školení už začalo, a takvojáci v tichosti usedli do lavic a vytáhli z baťůžkůbrožurky. Všichni, až na jednoho. Ten vytáhl z kapsy balíčekkaret a začal je před sebou na stole rozkládat jednu vedledruhé. Staršina, který měl v učebně dozor, to spatřil apředvedl vojáka před velitele roty.

„Proč jste přivedl toho vojáka, soudruhu staršino?“

„Hrál v učebně karty, soudruhu majore.“

„Můžeš mi to nějak vysvětlit, soudruhu vojáku?“

„Zajisté, soudruhu majore.“

„V to doufám, neboť jinak bych tě musel přísně potrestat vsouladu s platným vojenským řádem.“

„Po celé vojenské cvičení jsem vzorně plnil své povinnosti as sebou jsem neměl nic než tenhle balíček karet. Doufám, ževás čistotou svých myšlenek uspokojím stejně tak, jako tytokarty uspokojily mne při plnění náročných bojových úkolů.“

A s těmito slovy začal voják své vyprávění.

„Eso mi připomene, že nad námi je jen jediný velitel pluku.Dvojka, to jsou dva roky základní vojenské služby a trojkatři nemanželské děti, které se za tu dobu narodily mé družceMarii. Čtyřka pak, to jsou Marek, Matouš, Lukáš a Jan – našezákopnické družstvo a pětka je naše veškerá hotovost týdenpo výplatě služného. Šestka mi připomene šest ostrýchnábojů, které jsem ztratil při nočních střelbách, a sedmičkasedm dní vězení, které jsem za to vyfasoval od veliteleroty. Osmička mi pak napoví, kolik prstů mám na nohách odchvíle, kdy jsem upustil odjištěný ruční granát. Devítkaznamená, že denně v devět-nula-nula odcházím do Army adesítka je moje oblíbená kalorická strava, kterou tamokonzumuji. Král mi připomene kuchaře Viléma, jenž trvaloudietou vládne naším žaludkům. Královna je skladnice Andula,u které každé pondělí fasuji čisté onuce. A spodek, spodek,soudruhu majore, to není ďábel, ale vojín Gregora, který mije hned v úterý nato ukradne.

Tak vidíte, soudruhu majore, že tyto karty mi posloužilystejně dobře jako brožurka, deníček i zápisník.“

A, přátelé, tento příběh je pravdivý, neboť mi jej vyprávělT. Texas Macháček.