Vstávej holka

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Vst
G 
ávej, holka, b
Ami7 
ude 
 
r
Hmi7 
áno

 
k
Ami7 
alný jako M
D 
etuj
G 
e.

 
Zahraju ti n
Ami7 
 
piá
Hmi7 
no,

 
j
Ami7 
en co zjistím, kd
D 
e tu j
G 
e.

 
Je
Emi 
dno stojí ta
Ami 
mhle v k
Emi 
Ami

 
b
D7 
ez pedálů, b
A7 
ez 
 
kláv
D7 
es.

 
V t
G 
omhle jednou p
Ami7 
ovezo
Hmi7 
 

 
f
Ami7 
unebráci 
 
D 
es 
 
náv
G 
es.

2. Báby budou mlíti pantem,

chlapi bručet pod kníry:

„Tahala se s muzikantem,

proto tyhle manýry.“

Housle budou svými trylky

opěvovat tichounce,

všechny tyhle horký chvilky

ve studený garsónce.

3. Pak na dráty telefonní

jako noty na linky

sednou hvězdy, které voní

jak rumový pralinky.

Z nich ti potom loutna s flétnou

naposledy zahraje,

že se naše duše střetnou

hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno

kalný jako Metuje.

Zahraju ti na piáno,

jen co zjistím, kde tu je.

Dopij tenhle zbytek rumu,

ať je zase veselo,

jsme tu spolu z nerozumu,

tak co by nás mrzelo.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


V bufetu

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. J
C 
en nechte trpaslíka  
G/A 
Ondřeje,

 
j
Ami 
en ať si dá, co hrdlo r
Emi 
áčí,

 
Ami 
ať se, ch
F 
udák malej, t
C 
aky 
 
j
Emi7 
ednou 
 
p
A7 
oměje,

 
D7 
echno platím, a tak:  
G 
o co vlastně kráčí.

2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,

v tomhletom mám už trochu školu,

když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,

vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.

 
R: Sr
F 
dce má ro
G 
zervané 
 
na
C 
hadry
Ami 

 
pr
Dmi 
o jednu t
E 
rpaslici 
 
z
Ami 
 
sádry,

 
b
G#7 
yla tak krásná, až se v
C 
ěřit 
 
nechtěl
A7 
o,

 
j
D7 
ako by ji uplácal sám M
G 
ichelangelo,

 
n
F 
osil jí r
G 
ybízové 
 
k
C 
orálk
Ami 
y,

 
k
Dmi 
oukala 
 
n
E 
epřítomně 
 
d
Ami 
 
dálky,

 
t
G#7 
ak velkou láskou ji, ch
C 
udák, 
 
zahrn
A7 
ul,

 
ž
D7 
e by se i kámen n
G 
ad ním ustrnul,

 
ale sádra n
C 
e.

3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,

jen ať si dá, co hrdlo ráčí,

když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,

všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.

4. Ať jsme velký nebo maličký,

na jedný lodi všichni plujem,

koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,

než končit s životem, je lepší dostat průjem.

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Podzimní

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): A
Tónina (transponovaná): A

 
1. P
A 
odzimní obloha dala se d
D 
 
gala,

 
v
E 
ečerní vánek se do vlasů vpl
A 
étá,

 
a po tý obloze na křídle r
D 
ogala

 
s t
E 
ím vánkem ve vlasech Markéta l
A 
étá.

2. Nebe je modrý jako mý džíny,

tak jsme si zpívali s klukama zamlada,

zmizely smutky a podzimní splíny,

prostě to všechno, co Markéta nerada.

3. Vysoko na nebe, hluboko do polí

Markéta létá a přitom si zpívá,

co oči nevidí, to srdce nebolí,

je totiž podzim a brzo se stmívá.

4. Zmizely splíny a přívaly pláče

a s nima ty protivný přízraky z minula,

připravte obvazy, dlahy a fáče,

kdyby se náhodou se zemí minula.

5.=1.

6.=2.

7.=3.

8.=4.

9. Podzimní obloha dala se do gala,

večerní vánek se do vlasů vplétá,

podzimní obloha dala se do gala,

večerní vánek se do vlasů vplétá.

10.=9.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Zavřu se do sebe

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): Bb7
Tónina (transponovaná): Bb7

 
1. Zavřu se d
B7 
o sebe na osm kn
D#9 
oflíků,

 
vezmu si s s
B7 
ebou jen kapesník č
B7 
istej.

 
Jak hlemýžď v  
D#9 
ulitě, jak párek v r
Edim 
ohlíku

 
budu si k
F7 
onečně 
 
s
F#7 
ám sebou j
F7 
istej.

2. Nájem jsem zaplatil půl roku dopředu,

ledničku rozmrazil, zavolal milé,

že vylezu v únoru, pátýho ve středu,

ať koupí noviny, pivo a filé.

 
R: Budu si l
D#9 
ebedit před světem  
Edim 
ukrytý,

 
ať si mně n
B7 
adáv
Fmi6 
aj‘, ať do mě b
G7 
uší,

 
trošku si pr
C7 
omáznu mozkový závity,

 
provětrám sv
F7 
ědomí, 
 
d
F#7 
ofouknu 
 
d
F7 
uši.

R:

3. Zavřu se do sebe na osm knoflíků,

zpřetrhám se světem veškerý nitky,

 
jen bych chtěl p
D#9 
opros
Edim 
it někoho v p
B 
ublik
G7 
u,

 
zda by mi n
C7 
emohl chodit z
F7 
alívat 
 
k
B 
ytky.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Vzpomínky

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): D
Tónina (transponovaná): D

 
1. Vl
D 
astní krví slunce kreslí n
Ami 
a skla oken krajinky,

 
Hmi 
odevšad se na zem snesly  
A 
utahané 
 
vzpomínky,

 
D 
otvírám jim do předsíně, z
Ami 
ouvají si botičky,

 
hn
Hmi 
ed se ženou do kuchyně n
A 
a slaninu s vajíčky.

 
R: Každá m
Hmi 
á jméno h
G 
olky, se kter
A 
ou jsem někdy ch
D 
odil,

 
každá zn
Hmi 
á všechna př
G 
ání, co jsem z
A 
a ta léta m
D 
ěl,

 
každá v
Hmi 
í, kdy jsem p
G 
omáhal a kd
A 
y jsem zase šk
D 
odil,

 
každá z n
Hmi 
ich je tou l
G 
áskou s velkým  
A 
eL.

2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,

snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,

vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,

dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Žába

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Ř
G 
idič v saabu v str
H 
ašným 
 
kvaltu

 
Emi 
ejel žábu n
C7 
 
asfaltu,

 
ž
G 
ába 
 
s
F# 
edí 
 
n
F 
 
voz
E 
ovce 
 
j
A7 
ako 
 
přibit
D7 
á,

 
pr
G 
ach se zvedne  
H 
a pak klesne,

 
zvl
Emi 
áště ve dne j
C7 
e to děsné,

 
z
G 
ůstan
F# 
e tu p
F 
o ní j
E 
enom 
 
st
A7 
opa 
 
v
D7 
yryt
G 
á.

 
R: J
H 
enom topol lístek smekne,

 
sm
Emi 
utný pozdrav  
E 
od 
 
léta,

 
kr
A7 
áva pojde, ryba lekne

 
D 
a žába je př
D# 
ejet
D 
á.

2. Chyba žáby, přečíst stovku,

nelezla by na vozovku,

měla sedět někde v klidu v stínu kapradí,

stopem chtěla do Třeboně,

zbytek těla blahosklonně

oplakávaj‘ čtyry starý, starý ovádi.

R:

 
3.=2. +  
G 
oplak
F# 
ávaj‘ 
 
čt
F 
yry 
 
st
E 
arý, 
 
st
A7 
arý 
 
 
D7 
ovád
G 
 


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Zakopaný pes

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): H
Tónina (transponovaná): H

 
E E6 E E6 E E6 E E6 

 
1. R
H 
oznesla se naším městem prapodivná zvěst,

že slunko bude vstávat místo v pět raději v šest,

 
n
E 
a všech schůzích přišel tento problém na přetřes,

 
t
H 
ady asi někde bude zakopanej p
E 
es.

2. Usnesla se usnesení, vznikly závěry,

směrnice byly směrovány cestou důvěry,

zejtra by snad bylo pozdě, proto ještě dnes

půjdeme hledat místo, kde je zakopanej pes.

3. Ještě ten den odpoledne, nějak po pátý

jedni vzali výpočty a druzí lopaty,

kdosi přijel s bagrem, co si půjčil z protekce,

a s kahany přišla i hloubková inspekce.

4. Rozorali celý město, ba i okolí,

pak dostali nemocenskou na svý mozoly,

místo psa vżak našli jenom jednu chcíplou myš,

i tak budem k lepším zítřkům aspoň kousek blíž.

5. Slunce si dál vstává v zimě v osm, v létě v pět

a soukolí v hodinách začíná rezivět,

chce to nový hodiny a nechat rezí rez,

v tom by možná mohl bejt ten zakopanej pes.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Vosa

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Pl
G 
avala vosa v k
D 
ofol
G 
e, zoufale křičela, j
C 
ak vosy kř
D 
ičí,

 
pl
G 
avala vosa v k
D 
ofol
G 
e, kofola stála n
D 
 
stol
G 
e,

 
kofola stála n
D 
 
stol
G 
e, potichu syčela, n
C 
ebyla 
 
n
D 
ičí,

 
k
G 
ofola stála n
D 
 
stol
G 
e, plavala vosa v k
D 
ofol
G 
e.

2. Ten, kdo tu vosu vylije, jen co si ta vosa osuší šosy,

ten, kdo tu vylije, ten si to od ní vypije,

ten si to od ní vypije, za všechny kofoly, za všechny vosy,

ten, kdo tu vosu vylije, ten si od ní vypije.

3. Koho už vosy bodnuly, ten už ví svoje a tihleti vědí,

že koho už vosy bodnuly, ten začíná znova a od nuly,

stále a znova a od nuly, chvíli to bolí a pak už jen svědí,

koho už vosy bodnuly, stále a znova a od nuly.

*: Plavala vosa v kofole …


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Vánoční

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Kd
G 
yž rozdělám r
A7 
adi
D 
átor 
 
 
A7 
ústředního 
 
t
D 
opení,

 
v
G 
ykoukne z něj  
A7 
alig
D 
átor 
 
 
A7 
a hned zuby v
D 
ycení.

 
Táže se mě, c
G 
o se d
D 
ěje, že se v bytě n
G 
etop
D 
í,

 
n
G 
a zácloně spr
A7 
ostě 
 
kl
D 
eje 
 
n
A7 
achlazenej 
 
n
D 
etopýr.
G 

2. Dám jim zatím loknout z flašky jako správnej saniťák,

na nervy si vezmu prášky a zavolám na byťák.

Na byťáku nikdo není, všichni mají teplotu,

tak se řítím po setmění narvat tyčky ze plotu.

3. Jenže plot už v kamnech praská u sousedky Markéty,

zbejvá knížka od Jiráska, psací stůl a parkety.

4. Konečně je v bytě jako po poledni v Africe,

netopýr si sundal sako, pověsil se na klice.

Aligátor spokojeně zapálil si camelku,

 
pr
D 
ej dá za to m
G 
ojí 
 
ž
D 
eně kus kůže na k
G 
abelk
D 
u,

 
prej dá za to m
G 
ojí 
 
ž
D 
eně na Vánoce k
G 
abelk
D 
u,

 
prej dá za to m
G 
ojí 
 
ž
D 
eně od Ježíška k
G 
abelk
D 
 


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Víla

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Zn
C 
al jsem jednu vílu, která t
F 
ančívala 
 
n
G 
 
louce

 
Ami 
u silnice, kt
Emi 
erá vede z B
F 
rna do Ol
G 
omouce,

 
zl
Ami 
ehounka se d
Emi 
otýkala 
 
v
F 
ousů strejdy j
C 
ečmen
G 
e,

 
C 
a já čekal,  
F 
až jí hebké š
C 
aty sklouznou z r
G 
amen
C 
e.

2. Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,

milióny galaxií běhaly mi po zádech,

jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,

že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.

3. Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků

jemným hlasem zazvonila:“Co šmíruješ, prasáku,“

vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,

 
n
C 
etoulám se p
F 
o loukách a r
C 
adši koukám na tel
G# 
e-v
G 
iz
C 
i.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..