Umělec: Karel Hála
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): CC#DD#EFF#GG#AA#B
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
Prodírám se
E7
F7
F#7
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
mlázím a
Ami
Bmi
Hmi
Cmi
C#mi
Dmi
D#mi
Emi
Fmi
F#mi
Gmi
G#mi
mám těžkou
F
F#
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
kabelu,
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
do které vkládám vše
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
E7
F7
F#7
to, o čem sním,
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
a za hlavu
E7
F7
F#7
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
házím vše
Ami
Bmi
Hmi
Cmi
C#mi
Dmi
D#mi
Emi
Fmi
F#mi
Gmi
G#mi
to, co stojí
F
F#
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
za
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
pro tebe zpívám a
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
E7
F7
F#7
jahody
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
jím.
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
Hádej, Matyldo,
F
F#
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
hádej,
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
jak mnoho váží jen
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
E7
F7
F#7
jedinej
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
složím ti
E7
F7
F#7
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
píseň
Ami
Bmi
Hmi
Cmi
C#mi
Dmi
D#mi
Emi
Fmi
F#mi
Gmi
G#mi
a tíseň z duše
F
F#
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
vyženu,
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
a pak tu tíhu už
G7
G#7
A7
B7
H7
C7
C#7
D7
D#7
E7
F7
F#7
vysypu
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
ven.
C, Dmi7, G7, C
C#, Dmi7, G7, C
D, Dmi7, G7, C
D#, Dmi7, G7, C
E, Dmi7, G7, C
F, Dmi7, G7, C
F#, Dmi7, G7, C
G, Dmi7, G7, C
G#, Dmi7, G7, C
A, Dmi7, G7, C
B, Dmi7, G7, C
H, Dmi7, G7, C
Brání se houští a tíží mě kabela,
do které si tajně vkládám to, o čem sním,
a tma se na mne spouští a to by dělat neměla,
neboť tu zpívám a nenajdu rým.
Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží jen jedinej sen,
o tom, že svítá a vítá mě Matylda a neděle,
tolik snad váží jen dubovej kmen.
A tak světem se vláčím, a táhnu s sebou kabelu,
do které teď vkládám štíhlý tón,
tón, který se chvěje, chvílí plnej naděje,
a pak se ztrácí a jsem jako on.
Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží jen jedinej sen,
o tom, že tóny, ty tóny ti svážu v jednou kytici
a najdu záhon a s notama jen.
Prodírám se tmou a mlázím, mám přetěžkou kabelu,
do které ukládám ze snů dým,
a za hlavu házím vše, co stojí za belu,
pro tebe zpívám a jahody jím.
Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží sen, kterej teď mám
o tom, že jednou tě zvednou tě moje ruce do nebe
a pak tě ke snům do kabely dám.
A pak tě ke snům do kabely dám,
a pak tě ke snům do kabely dám,
a proto chvátám, Matyldo, zas dál.
