2. Má milá, rozmilá Maruška je holka fest,

ona chce mulata do lůžka, prý pašák jest,

mulata z Bornea anebo z Kuby,

má oči vzdorné a tohle ji zhubí,

říkám jí: do dne a do roka stihne tě trest, protože

v Pekingu neznají pettingu

a kluci v Šanghaji blbě to dělají

a v Laose se škrábou na nose

a milenci v Íránu při tom padají z divánu.

3. Má milá, rozmilá Maruška dala si říct,

teď chce jen našince do lůžka, nikoho víc,

našince z Moravy anebo z Beskyd,

každej tě unaví, bude ti hezky,

ten pravej z Moravy už šahá do nohavic, protože

v Ostravě milujem loudavě

a kluci v Petřvaldě na šachtě na haldě

a v Českém Těšíně čtyřikrát v hodině,

R2: Teplo je pokora, jabloně v ušance,

smrt štěká ze dvora, košile na brance

plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,

proč nikdo nepřijel na masopustní hod?

2. V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,

pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,

v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,

v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.

R1:

R3: Teplo je pokora a zima prokletí,

než srdce okorá a jaro odletí,

zimosráz kořeny zapouští,

jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.

*:

*:

3. V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,

když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu

2. Nějakej dobrák stáhnul roletu, na tomhle parketu

je vidět jenom na půl metru,

tváře se ztrácejí v šerosvitu, každý hledí na Margitu

v pepitovým svetru,

kapelník pozvednul taktovku, vytáhnul aktovku

a v ní měl nějaký noty,

tváře se točí v tombole, někdo si sedí za stolem,

jiný se na parketu potí.

R:

3. Pokojská v šest přijde do práce, provětrá matrace,

pod lůžkem najde zlatou minci,

děvenka dole v recepci čte si o antikoncepci

a přemýšlí o krásným princi,

šatnářce v šatně zbyly dvě vesty, no to je neštěstí,

a co když přijde ráno kontrola,

hodiny ukazují čtyři nula nula, ručička se hnula,

vše se točí dokola.

R:

2. Kamarád nalil mi štamprli velkou,

povídal: tohleto spraví ti chuť,

zejtra tě u vodky seznámím s Věrkou,

pak s Věrkou usni a s vodkou se vzbuď.

3. Ale všechno je marný, ráno je chladno,

z Věrky i z vodky jen kocovina,

chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno

a přestat vysílat volací znak.

2. Rozmarýnek pěkně schodí, hm hm hm,

rozmarýnek pěkně schodí, paráda, paráda,

moja milá za mnú chodí, čimčariára.

3. Chodí za mnú do maštale, hm hm hm,

chodí za mnú do maštale, paráda, paráda,

mezi štyry koně vrané, čimčariára.

4. Koníčky sa polekaly, hm hm hm,

koníčky sa polekaly, paráda, paráda,

moju milú pošlapaly, čimčariára.

5. Pošlapaly ně ju naznak, hm hm hm,

pošlapaly ně ju naznak, paráda, paráda,

až jí bylo podkovy znát, čimčariára.

6. Tož moja milá, k dochtorovi, hm hm hm,

moja milá, k dochtorovi, paráda, paráda,

něch zahojí štyry rany, čimčariára.

7. Štyry rany aj hlavičku, hm hm hm,

štyry rany aj hlavičku, paráda, paráda,

a to za švarnú hubičku, čimčariára.