2. Co má být ukryto, ať je, kruci, skryto,

kdopak má vydržet tohleto neurčito,

tyhlety siluety devatenáctiletý.

3. Představa, co by bylo, kdyby bylo,

no vážně, koho by to nezabilo,

a tak teď sebou hážu a usnout nedokážu.

4. Jen jsem prošel městem, a jsem groggy,

zavolejte, prosím, psychology,

trpí moje ego, krucinál himlhergot.

R: Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej,

zatracenej psycholog, copak já jsem ňákej cvok?

5. Na vině je moje fantazie,

nedá mi pokoje, furt do mě ryje,

kreslí černou tuší, co jenom matně tuším.

6. A já, abych řek’ pravdu, toho tuším hodně,

fantazie kreslí věrohodně,

troufne si na cokoli, má totiž na to školy.

R: Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej,

zatracená fantazie, člověk klidně nepožije.

7. Slunce koncem léta bývá rozžhavené

a holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem,

2. Ty, Zino, na šváru mi nešahej, ať si je, jakej chce, je náš,

a to s tím nosem, to sem netahej, koukni, jak sama vypadáš,

a vůbec, místo řečí spíš mi snad pro vodku doskočíš,

no, dobrá, já jdu sám, to víš, je to kříž.

3. Jé, Váňo, koukni, tenhle tanečník, jaký má sako, a ten střih,

to u nás ve fabrice konfekční by sotva někdo takhle spích‘,

ti tvoji známí, propána, no to je banda odraná

a nalejvaj‘ se svinstvama hned od rána.

4. No, nemám známý zrovna fešáky, holt šetřej, víš ty, co to je,

a proto taky pijou dryáky, hlavně, že, holka, za svoje,

to ty a tvejch pět přítelkyň jste napletly už na pět zim

a blbnete tím pletením a žvaněním.

5. Koukni, ta holka má ty triky v malíčku, no číhni na tu legraci

a hlavně koukej na tu blůzičku, takovou, Váňo, taky chci,

až teď budeš brát prémie, tak na tu blůzku dáš mi je,

tak co, snad tě to zabije, tak co ti je?

6. Kde vůbec bereš tolik drzosti o prémiích mi vyprávět,

kdopak mi psal do práce stížnosti, já je čet‘,

a pak, ta holka, to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,

ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.

7. Koukni, ten chlápek v černým vohozu, jak hádá osud z papírku,

to dělal u nás jeden z provozu na podnikovým večírku,

to ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na divan

a zase myslíš na ten krám, co z tebe mám?

8. Věčně se hádat, to jseš na koni, anebo hrát si na city,

člověk se za den tolik nahoní, pak přijde domů, a tady ty,

co potom, Zino, dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,

tam kamarády potkávám, nepiju sám.

2. Delfín Ma a delfínice Fí

na vlnách se něžně houpají

a pak plují dolů do hlubin

a pěna z vln je jako cherubín.

3.=1.

2. /: Ej, není taký špagát, aby držaly, :/

a není takých dcerek, není takých dcerek,

aby ně daly.

R:

2. Láska je nenávist a nenávist je láska,

jedeme na veselku, kočí bičem práská,

v červené sametové halence

podobáš se Evě i Marii, dneska mě zabijí.

R:

3. Mě děti pochopily, hledí na mě úkosem,

třetí oko je prázdný prostor nad nosem,

Pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem

a teď vyspává, jinak to smysl nedává.

R:

2. Škraloupy ve sněhu, vločky a jíní,

už dává se do běhu můj oslíček líný,

kouří se z komína, už čekají jenom na mě,

začíná hostina na voňavé slámě.

R: