To z majáku hlídač viděl, že u mě se svítí,

tak s Bobem Greenem přinesli nějaký pití,

a dálkový šoféři, že se moc nevyznaj’ v lihu,

kus palmový větve k svátku mi přivezli z jihu.

Australskej ovčák, co v buši měl drnovou chajdu,

dal bochník sejra a přived’ i copatou trajdu,

vorař nes’ kyzovou hroudu a pošťák psaní,

švorcák zas kytaru, co pro něj nebyla k mání.

Mně říkali „brácho“ Joe Ventil i obchodník s deštěm,

Růža a Betty soudek sem válely městem,

fousatej farmář, co líbil se mý ženě Zdeně,

měl na botách bláto a na šňůře přived’ mi štěně.

®:

Lodníci zpívali, na rožních pekly se ryby,

vtom se mi začalo zdát, že někdo tu chybí,

že z lidí, co ke mně pár mizernejch kroků to měli,

jen kdybych ve svým dýzláku ji sebou vozit směl,

2.Písničky znal pravdivý vo štacích, který za sebou už měl,

vo dalekejch krajích, který já už dávno poznat chtěl,

vo tom, jak den končí a za chvíli zase začíná,

a vostrý slunce z vočí ruka ušmudlaná marně vytírá.

®:

3.Dohrál a pak zívnul, v trávě usnul hned, jak unavenej byl,

přikrytej jen napůl, když vo deku se se mnou rozdělil,

přední skla už hadrem blejskal, když já ještě v ranní rose spal,

potom řek’ mi:“Vstávej, večer budem zas vo kousek dál.“

Sotva se narodíš, už si verbíř píše,

Sotva se narodíš, už si verbíř píše,

že nejsi ze zámku, ale z chýše,

že nejsi ze zámku, ale z chýše,

ale z chýše pod horama,

ale z chýše pod horama,

těžko se vyplácet šesťákama,

těžko se vyplácet šesťákama.

Sotva se narodíš, už ti kulku lijou,

Sotva se narodíš, už ti kulku lijou,

kdo střelí dřív, toho nezabijou,

kdo střelí dřív, toho nezabijou,

nezabijou, a pak možná,

jakej maj’ mrzáci život, pozná

jakej maj’ mrzáci život, pozná.

Sotva se narodíš, už ti šijou kabát,

Sotva se narodíš, už ti šijou kabát,

kterej si voblíkneš jednou-dvakrát,

kterej si voblíkneš jednou-dvakrát,

jednou-dvakrát, naposledy,

zelený sukno je zkrvavený

zelený sukno je zkrvavený.