2. Kdo je zná, ať potvrdí moje slova,

že ho chytne za vosrdí zas a znova,

/: slovo vlídný, očí zář, ladnej pohyb, hezká tvář,

to jsou ženy, ženy, jó, ženy. :/

3. I ten nejdrsnější rváč se změní,

když uslyší tichej pláč, pláč – zbraň ženy,

/: bál se slzí víc než ran, a tak skončil drsnej man,

to jsou ženy, ženy, jó, ženy. :/

4. S bouchačkou už necvičí, nad pivem visí,

po barech už nekřičí tak jako kdysi,

/: přestal karty hrát a pít, přestal klít, aby moh’ mít

ženy, ženy, jó, ženy. :/

5. Takhle skončí každej chlap, když skloní hlavu,

nejlepší je „sbohem“ dát a zmizet v davu,

/: jinak, nežli řekneš „švec“, sklapne zámek, spadne klec,

ženy, ženy, jó, ženy. :/

6. Práskni do koní a jeď, než bude pozdě,

vezmi roha radši hned, uteč tý hrozbě,

/: mně už na to nezbyl čas, než dozněl pastorův hlas,

zved’ jsem závoj svý ženy, jó, ženy. :/

7.=1.