Font Size
Transpozice
1. Kd
C
yž je doba deštů, st
F
ojím za okn
C
em,
sv
Dmi
ětlo smutně bliká v pokoj
G
i,
chc
C
i dát sbohem městu n
F
a chviličku j
C
en,
dl
D7
ouhá zima za nic nestoj
G
í.
Z
C
ahoukání vlaku, kt
F
erej
projíž
C
dí,
z
Dmi
anechá jen slzy na duš
G
i,
v k
F
ostkovaným saku p
C
odobám se dr
Ami
aku,
c
D7
o si hlavu v kleci rozbuš
G
í.
R: N
F
a železný kolej
G
e už p
Ami
adá stříbro hv
Dmi
ězd
G
a tma jako v ranci nebyl
C
a tvůj ide
C7
ál,
zas pr
F
ojet stovky štac
G
í a v
Ami
idět spousty m
Dmi
ěst
a j
G
ednou za rok z
F
astavit se t
G
am, kde sis to př
C
ál.
2. Tak si představuju dnes jako včera
malý opuštěný nádraží,
sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera,
v ruce lístek a mráz v podpaží.
Zahoukání vlaku, kterej projíždí,
zanechá jen slzy na duši,
že někdy zklamání je jak umírání,
to se přeci říkat nesluší.
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..