2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil

a pověrčivý lid se na pastora obrátil,

že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí,

a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali,

a když ji vedli městem, všichni kolem volali:

„Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš,

teď na své cestě poslední do pekla poletíš!“

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění,

ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění

a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou,

sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná,

v noci se v černou kočku mění dívka líbezná,

je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění,

a všichni křičeli jako posedlí:“Na šibenici s ní!“

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,

pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:

„Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít

a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!“

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou

a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:

„Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam,

pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!“

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici

a všude kolem ní se sběhly davy běsnící,

a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou,

zemřela tiše samotná pod letní oblohou …