2. Pálím dopisy nad svíčkou, sliby, co lidem vládnou,

počítám a popel z nich vážím na miskách,

tak vítej, já ti odpouštím, už nemáš šanci žádnou,

vítej, ale neříkej,

že je ti fuk, co si lidi poví,

a že jsi šel kolem náhodou,

už ani muk a šetři slovy,

pokud vím, taks‘ přišel zapomenout,

2. Slídí půst v tůních po rybách, do komínů nahlíží,

skrývá tvář v bočních uličkách, placky loudí u dveří,

kouzelnou hrou v kostkách tuláky obírá,

slídí půst, náhle začal růst, hadry solí propírá.

3. Práší sníh vítr Safian, krajem honí bílý fáč,

plání jdou se svou muzikou, trochu stříbra na strunách,

pálící kůru chlebů u kamen rozlomí,

práší sníh vítr Safian, do umrzlých dvorů dých‘.

Ve vysokých horách zpívá meluzína

Že jsem po parcích spal a na prsty pískal

Že jsem u ohňů hrál a do strun třískal

A vždycky plno lidí co míří ještě výš – výš výš vys vys

Ale zkuste jim říct že tam dole je léto

Že tráva voní a stromy právě kvetou

Zakroutí hlavou a dají si rum s kávou

Schválně zkuste jim říct že tam dole je léto

Vytáhnou teploměr a za chvíli vás spletou

Ve vysokých horách větr vyfukuje

A sníh co tu leží už hodně pamatuje

Ve vysokých horách se špatně zapomíná

Jak moje malé štěstí zasypala vina

Zasypala – la la la vina

Ho-si-pa lavina