Zpěvník

je o dívce Svatavě, žijící v městě Ostravě,

2. Příběh začíná ve večerních hodinách

v pátek třetího října,

venku zima je, televize nehraje,

ale hřeje peřina.

R2: Otec Svatavy má špičku u dopravy

a matka Svatavy inventuru Potravin

a jejich dcera Svatava jak lilie,

zamilovaná do poezie.

3. Slávek Slováček, v lásce žádný nováček,

už se blíží podle stěn,

nutno ještě věděti, že má doma dvě děti

a třetí je na cestě.

Zjistil, že:

R2:

4. Svatava si myslela, že to zvoní Adéla

a nese jí Nezvala,

když svůj omyl zjistila, velice se zlobila:

Pane, já vás nezvala!

R3: Slávek byl však muž činu, uchopil tu dívčinu

a pak do ucha jí píp‘: Svatavo, vy jste můj typ,

a teď bez dlouhých veršíků a citátů

zahrajem si na mámu a na tátu.

5. Když ji vzal do náruče, mlátila ho Bezručem

a dusila Baudelairem,

dvě modřiny pod nosem schytal Janisem Rycossem

a jednu Jacquesem Prevertem.

R4: V bitvě předem prohrané tloukla ho S.K.Neumannem,

ale ani Rudé zpěvy neuchránily pel té děvy,

a tak, když k ránu spokojeně usnula,

k hrudi tiskla Valeria Catulla.

6. Jak nás učí dějiny, pouze čin je účinný,

básně nemají tu moc,

i když je to ku pláči, verše jaksi nestačí

dívčinám na celou noc.

R5: Začas se otec Svatavy tloukl pěstí do hlavy

a matka Svatavy, ta se chtěla otrávit,

že jejich vnučka Svatava jak lilie

žvatlá první veršíky poezie,

žvatlá Dvakrát sedm pohádek Františka Hrubína.