Zpěvník

R:

2. Medúzy průhledné jak výkladní skříň,

čím blíž jsou k hladině, tím vidět jsou míň,

na vlnách houpají se a když je nikdo nevidí,

šťouchají do lehátek, strkají do lidí.

R:

3. V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice,

na každém chapadle boxerská rukavice,

perou se, melou se, padají, vstávají

a všechny ryby kolem ploutvemi pleskají.

R:

4. Rejnoci placatí jak kuchyňské utěrky

šestého každý měsíc dobijou baterky,

na mořských křižovatkách blikají světlama,

aby se nesrazily ryby s rybama.

R:

2. Robil všecko, choval děcko,

taky to byl dobrotisko,

ale robka toho chlopka rada nemjala.

Štvero novych šatu, štvero střevice,

do kostela nešla, enem k muzice,

same šminkovani, sama parada,

chlopka nemjala rada.

3. A chlopisku – dobrotisku

slze kanu po fusisku,

jak to vidí, jak to slyší, jaka robka je.

Dožralo to chlopka, že tak hlupy byl,

do hospody zašel, vyplatu prepil,

a jak domu přišel, řval, jak hrom by bil,

a tu svoju robku zbil.

4. Včil ma robka rada chlopka,

jak on píská, ona hopka,

Hanysku sem, Hanysku tam, ja tě rada mam.

Věřte mi, luďkově, že to tak ma byť,

raz za čas třa robce kožuch vyprášiť

a pak je hodna tak jako ovečka

a ma rada chlopečka.

2. Kuličky burácí, která je má,

země se kymácí pod mýma nohama,

doma už posekli a budou sít

a já tu, v předpeklí, nemám kam jít.

Srdce mi svázali do kozelce,

proti mně poslali ostrostřelce,

a to vše proto jen, že jsem pil rum,

v hospodě sedl si k verbířům.

3. Nějaký zpěváček za dvěstě let

jistě si vzpomene, jak jsem se hloupě splet‘,

ale z cizího neteče a hvězdy lžou,

nesměj se, člověče, na viděnou.

Falešní hostinští nalejvaj rum,

panenky za okny mávají mládencům.

Tady, co ležím, teď vyroste strom,

/: prachbídně zahyne Napoleon. :/

2. Utek‘ jsem z kanceláří, z teploučka do chladna,

hej, pane pochůzkáři, láska je bezvadná,

půjčte mi vysílačku, anebo raději klíč,

má milá dala si česnekačku, tož abych utekl pryč.

3. Čekám tě ve Džbánu na Kuřím rynku u sklenky džusu, krabice krekerů,

jestliže nepřijdeš, můj budulínku, v pijácké pýše se patrně poperu,

poslední stokoruna je zelenou nadějí,

pojď, zajdem raději do Neptuna mezi ty, kteří rychle jí.