Umělec: Grošáci
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): CC#DD#EFF#GG#AA#B
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
ap moc dlouho s
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
F
F#
ám, tak začne j
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
ančit,
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
F
F#
aj, nechce se vr
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
átit,
Dmi
D#mi
Emi
Fmi
F#mi
Gmi
G#mi
Ami
Bmi
Hmi
Cmi
C#mi
í všechny ž
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
eny
Dmi
D#mi
Emi
Fmi
F#mi
Gmi
G#mi
Ami
Bmi
Hmi
Cmi
C#mi
í,
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
eny,
Dmi
D#mi
Emi
Fmi
F#mi
Gmi
G#mi
Ami
Bmi
Hmi
Cmi
C#mi
eny,
G
G#
A
B
H
C
C#
D
D#
E
F
F#
ó,
C
C#
D
D#
E
F
F#
G
G#
A
B
H
eny.
2. Kdo je zná, ať potvrdí moje slova,
že ho chytne za vosrdí zas a znova,
/: slovo vlídný, očí zář, ladnej pohyb, hezká tvář,
to jsou ženy, ženy, jó, ženy. :/
3. I ten nejdrsnější rváč se změní,
když uslyší tichej pláč, pláč – zbraň ženy,
/: bál se slzí víc než ran, a tak skončil drsnej man,
to jsou ženy, ženy, jó, ženy. :/
4. S bouchačkou už necvičí, nad pivem visí,
po barech už nekřičí tak jako kdysi,
/: přestal karty hrát a pít, přestal klít, aby moh’ mít
5. Takhle skončí každej chlap, když skloní hlavu,
nejlepší je „sbohem“ dát a zmizet v davu,
/: jinak, nežli řekneš „švec“, sklapne zámek, spadne klec,
6. Práskni do koní a jeď, než bude pozdě,
vezmi roha radši hned, uteč tý hrozbě,
/: mně už na to nezbyl čas, než dozněl pastorův hlas,
zved’ jsem závoj svý ženy, jó, ženy. :/