Svatba

Font Size
Transpozice
Umělec: Jaromír Nohavica
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. /: N
C 
ablýskan
Ami 
é vozy s g
G 
irlandama

 
C 
ijíždí 
 
Ami 
ed 
 
radnic
G 
i, 
 
:/

 
/: ženich j
Ami 
ede sám, n
Emi 
evěsta 
 
j
F 
ede 
 
sam
C 
a,

 
tch
Dmi 
án pije sl
G 
ivovic
C 
i. 
 
:/

2. /: Tajemník MNV je přiopit,

z repráků Mendelssohna hrají, :/

/: svatební šaty skrývají, co nelze skrýt,

hlavně, že se rádi mají. :/

 
R: /:  
Ami 
Ej, lásko, l
Emi 
ásko, 
 
d
F 
ivoká jsi v
C 
oda,

 
sv
F 
ážou-li ti bř
C 
ehy, 
 
b
G 
ude tě škod
C 
a. 
 
:/

3. /: Díky, maměnko, za vychování,

díky, otče, za peníze, :/

/: ach, jak je nádherné milování,

co jsme sázeli, budem sklízet. :/

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Svatá Dorota

Font Size
Transpozice
Umělec: Jaromír Nohavica
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. B
G 
yla 
 
sv
D 
atá 
 
D
G 
orota, 
 
b
D 
yla 
 
sv
A 
atá 
 
D
D 
orota

 
p
C 
obožného 
 
ž
G 
ivota, 
 
p
C 
obožného 
 
ž
G 
iv
D 
ot
G 
a.

2. /: A ta svatá Dorota, ://: měla věnec ze zlata. :/

3. /: Měla věnec z leluje, ://: od panenky Marie. :/

4. /: Zamiloval si ju král, ://: za Dorotou listy psal. :/

5. /: Chceš-li, Dorko, moja být, ://: má tě svět co paní ctít. :/

6. /: A já už mám jiného, ://: Krista pána samého. :/

7. /: Král se na to rozhněval, ://: do vězení Dorku dal. :/

8. /: Do vězení Dorku dal ://: a na vojnu odjechal. :/

9. /: Sedm let tam bojoval ://: a na osmý přijechal. :/

10. /: Dorota vyvedená, ://: před krále postavená. :/

11.=6.

12.=7.

13. /: Král se na to rozhněval ://: a pec strašně topit dal. :/

14. /: Čím se déle smažila, ://: tím víc krásy nabyla. :/


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Svatava

Font Size
Transpozice
Umělec: Jaromír Nohavica
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Posl
G 
yšte baladu, je o jednom případu,

 
bude to sm
C 
utné 
 
velic
G 
e,
C 
G 

je o dívce Svatavě, žijící v městě Ostravě,

 
Gottwald
C 
ova 
 
ulic
G 
e.
C 
G 

 
R1:  
Ami 
Otec 
 
Svatav
D7 
 
pracuj
G 
e u doprav
Emi 
y

 
a m
Ami 
atka 
 
Svatav
D7 
 
vedouc
G 
í je Potrav
Emi 
in

 
a j
Ami 
ejich dcera Sv
D7 
atava jak l
G 
ilie
Emi 
,

 
z
Ami 
amilovan
D7 
á do po
G 
ezie.

2. Příběh začíná ve večerních hodinách

v pátek třetího října,

venku zima je, televize nehraje,

ale hřeje peřina.

R2: Otec Svatavy má špičku u dopravy

a matka Svatavy inventuru Potravin

a jejich dcera Svatava jak lilie,

zamilovaná do poezie.

3. Slávek Slováček, v lásce žádný nováček,

už se blíží podle stěn,

nutno ještě věděti, že má doma dvě děti

a třetí je na cestě.

Zjistil, že:

R2:

4. Svatava si myslela, že to zvoní Adéla

a nese jí Nezvala,

když svůj omyl zjistila, velice se zlobila:

Pane, já vás nezvala!

R3: Slávek byl však muž činu, uchopil tu dívčinu

a pak do ucha jí píp‘: Svatavo, vy jste můj typ,

a teď bez dlouhých veršíků a citátů

zahrajem si na mámu a na tátu.

5. Když ji vzal do náruče, mlátila ho Bezručem

a dusila Baudelairem,

dvě modřiny pod nosem schytal Janisem Rycossem

a jednu Jacquesem Prevertem.

R4: V bitvě předem prohrané tloukla ho S.K.Neumannem,

ale ani Rudé zpěvy neuchránily pel té děvy,

a tak, když k ránu spokojeně usnula,

k hrudi tiskla Valeria Catulla.

6. Jak nás učí dějiny, pouze čin je účinný,

básně nemají tu moc,

i když je to ku pláči, verše jaksi nestačí

dívčinám na celou noc.

R5: Začas se otec Svatavy tloukl pěstí do hlavy

a matka Svatavy, ta se chtěla otrávit,

že jejich vnučka Svatava jak lilie

žvatlá první veršíky poezie,

žvatlá Dvakrát sedm pohádek Františka Hrubína.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Svatá Kateřina

Font Size
Transpozice
Umělec: Pavel Žalman Lohonka
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Sv
C 
atá Kateřina h
Gmi 
udcům housle bere,

 
b
Emi 
ílý koně žene do strán
G7 
í,

 
pr
F 
yč z našeho domu,  
C 
až na samou horu

 
p
G7 
ísně z duše vyhán
C 
í.

2. Svatá Kateřina housle zavěsila,

od našeho domu odchází,

abysme nemohli vyndat jiný z truhly,

všechny klíče rozhází.

3. Svatá Kateřino, přines hudcům jaro,

až za pecí budeš se jim zdát,

klekni na tu horu, vyžeň spáče dolů,

aby mohli spolu hrát.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Svařený víno

Font Size
Transpozice
Umělec: Pacifik
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
R: Víno sv
G 
ařený 
 
 
C 
a vůně hř
G 
ebíčku,

 
touhy dáš n
Hmi 
a váhu, p
E 
omůžeš 
 
j
Ami 
azýčku,

 
aby se př
C 
iklonil 
 
n
D 
a stranu tv
G 
ou
D 
.

 
1. Js
G 
ou země vzdálen
H 
ý, 
 
c
Emi 
o jsem kdy poznat cht
G7 
ěl,

 
C 
i holky k zblázněn
D 
í 
 
j
Hmi 
á na dosah jsem m
Emi 
ěl,

 
A 
ak přátel pár, co m
D 
ám, 
 
t
G 
eď 
 
zb
H 
ylo mi, nic v
Emi 
íc,
Cmi 

 
j
G 
á dám si vína džb
E 
án, 
 
t
Ami 
 
pr
D 
avdu může ř
G 
íct.

R:

2. Sevřenou ruku v pěst a oči zavřený,

cítím vůni cest i vůni koření,

co chlapy pohání do všech světovejch stran,

a nic jim nebrání jít pro pár dalších ran.

R:

3. Jsem vošlehanej chlap, pár křížků za sebou,

párkrát vedle šláp‘, však s hlavou vztyčenou

se porval s osudem i nad propastí stál,

že život smysl měl, jsem věřit nepřestal.

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice S | Interpret

Studený slunce

Font Size
Transpozice
Umělec: Pacifik
Tónina (originál): Dm
Tónina (transponovaná): Dm

 
1.  
Dmi 
Autobus do mlhy rozstříknul šedý bláto,

 
F 
obzor se náhle uzavřel,

 
m
Gmi 
ráz leze za nehty, je ostrej jako bláto,

 
n
E7 
ajednou nevíš, kam bys š
A7 
el.

2. Cestou tě zdraví jenom holý ruce stromů,

někde je oheň, tam máš jít,

někde je teplo a klid rozsvícenejch domů,

ve větru píseň slyšíš znít

 
R: Studen
Dmi 
ý slunce n
F 
emá 
 
sílu,

 
sn
C 
ad proto začínáš se b
Dmi 
át,

 
objevíš v mlze bl
F 
edou 
 
vílu

 
C 
a sejdeš z cesty, možná r
Dmi 
ád.

3. Autobus přiveze pach zítřejšího rána,

studenej propocenej vzduch,

zůstal jsi sám a s tebou polekaná vrána,

jedinej v tomhle kraji druh.

4. Že přišla chvíle, kdy už nemůžeš se vrátit,

studená noc je zase blíž,

cesty se ztrácejí a nechtějí se krátit,

co je to touha, pochopíš.

R:

5. Touha jsou na obloze nekonečný mraky,

chuchvalce mlhy v údolí,

touha je volání a v dálce noční vlaky,

špinavej vokoralej sníh.

6. Píseň, ta, na kterou už zapomněl jsi slova,

a s chutí kouře horkej čaj,

podivný volání, co slyším stále znova,

kde leží v dálce cizí kraj.

R:

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice S | Interpret

Studánka

Font Size
Transpozice
Umělec: Hop Trop
Tónina (originál): Em
Tónina (transponovaná): Em

 
1. Znám kř
Emi 
išťálovou studánku, kde n
D 
ejhlubší je l
Emi 
es,

 
tam roste tmavé k
D 
apradí a v
C 
ůkol rudý vř
H7 
es,

 
tam pt
Emi 
áci, laně ch
D 
odí pít pod j
C 
avorový 
 
km
H7 
en,

 
ti pt
Emi 
áci za dne bílého, ty l
D 
aně v noci j
Emi 
en.
D 
Emi 

2. Ve vísce, co je opodál, moc věcí stálo pot,

jen na vánoční koule tam snad stavěnej maj’ plot,

tam stačí koukat okolo, a hned tě jímá děs,

když „těbůh“ dá ti trpaslík nebo sádrovej pes.

3. Ze skleněnýho kamení je skála, na ní hrad,

dřevěnej klobouk muchomůrce ze hřebíku spad’

a jezírkem je zrcadlo, sem stačil velkej střep,

bejt pod ním aspoň ekrazit, jak rád bys do něj klep‘.

4. Když vrtuli vítr ve vejšce rozhejbá nad latí,

plechovej Rumcajs Manku s pilkou málem umlátí

a chudák krtek, omylem když zabloudí snad sem,

hned chcípne dřív, než zjistí, že zem smrdí travexem.

5. A teď zas jen tak namátkou já k tomu bych vám řek’,

že každej před svou zahrádkou má mogulovej flek,

pan Simca s panem Škodovkou prej blejskávaj‘ tam lak,

s rádiem a svou tutovkou tah Sportky čekaj‘ pak.

6. Jen u studánky není už, jak bejvalo tam dřív,

jó, kdepak tmavý kapradí, to dneska je tam chlív,

a když se najde blázen, co má odvahu z ní pít,

v tu ránu, Bůh ho uchovej, má jistej břišní tyf.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice S | Interpret

Stříhačský nůžky

Font Size
Transpozice
Umělec: Greenhorns
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. T
C 
en starej stříhač bystrý ruce m
F 
á,

 
C 
už tisíce vovcí mu pr
D 
ošlo pod nim
G 
a,

 
v
C 
ybírá si lysou, s tou je práce šp
F 
ás,

 
G 
edák si jen vodplivuje, sp
C 
er ho, s
F 
akra, 
 
ď
C 
as.

 
R: Stř
G 
íhají nůžky kl
C 
ik-klik-klik,

 
chl
F 
ap čapnul vovci jak k
C 
ouzeln
G 
ík,

 
m
C 
umlá si jen šéf svou kletbu za kletb
F 
ou,

 
z
G 
a lysou i chundelatou st
C 
ejný 
 
pr
F 
achy 
 
js
C 
ou
Dmi 
.
G 
C 
G 
C 

2. Přísně nás hlídá ze svý židle šéf,

spouští na nás hrůzu, spouští na nás řev

ten by tě sjel, až bys měl mokro v poklopci,

kdyby jenom kousek vlny zůstal na ovci.

R:

3. S léčivou mastí chodí tady kluk,

někdy chce pěťák, jindy z fajfky šluk,

když do masa stříhneš, má z toho hec,

hned na ránu kydne tý svý masti lívanec.

R:

4. Koňmo se blíží velká partie,

voní jako mejdla z celý Anglie,

raťafák vzhůru, nás si nevšímá,

moh’ by tady s náma aspoň stříhat ušima.

R:

5. Už ten džob končí, povandrujem dál,

prašule po kapsách, tak už pingl bal,

může se stát, že zas přijdu vo rozum,

jestli rychle nenatrefím na pivo a rum.

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Střepy

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Kryl
Tónina (originál): Am
Tónina (transponovaná): Am

 
1. V  
Ami 
ulici leží stín spuštěný z v
E 
esmír
Ami 
u,

 
spadaly do hlubin figurky z p
E 
apíru,

 
jednoho dn
Ami 
e tě omrz
G 
í 
 
 
F#(-) 
F 
e, čím jsi dosud ž
E 
il,

 
zb
Ami 
udou ti oči pr
Dmi 
o slzy  
Ami 
a střepy z rozbitého z
E 
rcadla 
 
sn
AAmi) 
ů.

2. Koukáš se na lidi, všechno se propadlo,

tvé oči uvidí odporné divadlo,

všechno je nějak jinačí, svou kůži vyměníš

a zjistíš, že ti nestačí jen střepy z rozbitého zrcadla snů.

 
*: Br
Ami 
oukáš si p
F 
omalu tesklivou m
Ami 
elodii,

 
když bloumáš  
F 
ulicí, cítíš se s
Ami 
ám,

 
vyčteš si z kř
G 
išťálu
F 
t
E 
ěžkou 
 
m
Ami 
elancholii,

 
říkáš si: m
F 
ěsíci, jsi starý kr
E 
ám!

3. Městem se míhají opilá zrcátka,

oči ti říkají: lidi jsou zvířátka,

pohled ti halí temný stín, jsi nějak rozladěn,

 
tvůj nepochopitelný spleen jsou střepy z rozbitého z
F 
rc
E 
adla 
 
sn
Ami 
ů.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Střel ho!

Font Size
Transpozice
Umělec: Bobři
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Pl
G 
ížíme se potají, kde kancové chr
D 
ochtají,

 
m
G 
yslivcové 
 
volají:“Stř
D 
el 
 
h
G 
o!“ 
 
„Stř
D 
el 
 
h
G 
o!“

2. Sedím rád na posedu, palouk pěkně v nadhledu,

jiného nic nesvedu, „Střel ho!“ „Střel ho!“

3. Z lesa kanec vychází, pár sviní ho provází,

náboje nám dochází, „Střel ho!“ „Střel ho!“

4. Pořád koukám do houští, a to s prstem na spoušti,

už mě síly opouští, „Střel ho!“ „Střel ho!“

5. Střelím kance-nezbedu, padám ale z posedu,

klektáky mám z podhledu, /: „Střel ho!“ „Střel ho!“ :/


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice S | Interpret