Fotka

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
C Edim Dmi G+ C Edim Dmi G+ 

 
1. Kd
C 
osi mi d
Edim 
o saka dal f
Dmi 
otku jedné sl
G 
ečny,

 
t
C 
aky je m
Edim 
ožné, že to s
Dmi 
ako moje n
G 
ení,

 
v k
C 
aždém 
 
příp
F 
adě jsem z
D7 
a tu fotku vd
G 
ěčný,

 
d
C 
ívka je p
G# 
ohl
Edim 
edná a  
F 
Dmi 
vab
G+ 
ně se kření.

2. „Svému Michalovi na památku Věra,“

hůlkovým písmem je na zadní straně psáno,

marně si vzpomínám, s kým popíjel jsem včera,

marně si vzpomínám, s kým probouzel jsem se ráno.

 
*: T
C 
ajemná 
 
V
G# 
ěro, 
 
t
F 
o, že nejsem M
G 
ichal,

 
není d
C 
ůvod, abych vzd
Edim 
ychal a v n
Dmi 
oci nemoh’ sp
G 
át,

 
chudák M
C 
ichal časem ž
C7 
asne, až ti st
F 
ářím zvadnou l
D7 
íce,

 
u mě b
C 
udeš 
 
krasav
G 
ice 
 
napoř
C 
ád
Cmaj7 
.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Frýdek-Místek

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1.  
G 
Frýdek-M
D#dim 
ístek, 
 
t
C 
am já to zn
D 
ám,

 
tam jsem  
C 
jezdí
Emi/A D7 G 
valza 
 
Olin
C 
ou
Dmi 
.

2. Řádně jsem si koupil lístek a v kupé sám

jsem v klidu svačíval chléb s uzeninou.

 
R: Olinu z
F 
a ženu si d
Fmi 
ávno už někdo vz
C 
al,

 
vůbec to n
F 
evadí, já d
Fmi 
o Frýdku jezdím d
C 
ál
Dmi 
.

3. Nehodlám se střílet, kvílet či shánět jed,

/: ve vlaku posvačím a vracím se zpět. :/


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Dvě spálený srdce

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Tr
C 
amvají 
 
dv
G 
ojkou 
 
j
F 
ezdíval jsem d
G 
 
Židen
C 
ic
G 
,
F 
G 

 
z t
C 
ak velký l
G 
ásky 
 
v
F 
ětšinou 
 
n
G 
ezbyde 
 
n
Ami 
ic,

 
z t
F 
akový 
 
l
C 
ásky 
 
js
F 
ou kruhy p
C 
od 
 
očim
G 
a

 
a dvě sp
C 
álený 
 
s
G 
rdce – N
F 
agasaki, 
 
H
G 
irošim
C 
a.
G 

 
F 
G 

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,

tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,

a tam, kde není, tam mě to nezajímá,

jó, dvě spálený srdce – Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,

ale jablka z ráje bejvala jedovatá,

jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,

jó, dvě spálený srdce – Nagasaki, Hirošima.

 
4.=1. + /: a dvě sp
C 
álený 
 
s
G 
rdce – N
F 
agasaki, 
 
H
G 
irošim
C 
 
 
G 
..
F 
 
 
G 
:/


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Dopis

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): D
Tónina (transponovaná): D

 
1. T
D 
ak ti teda píšu v opilecké p
A 
ýše

 
d
Emi 
opis, co ti j
G 
inej 
 
fr
A 
ajer 
 
nenap
D 
íše,

 
dopis, co ti jinej frajer nesesm
A 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak mě srdce b
D 
olí.

 
R: N
D7 
ejsem žádnej zl
G 
atokop a n
E 
ení mi to l
A 
íto,

 
ž
D7 
e jsem kdesi pr
G 
opil 
 
r
E 
ejžák i to s
A 
íto.

2. Zato když jsem včera večer seděl s kamarády v šenku,

má stará Múza dala mi svou novou navštívenku,

už od rána mě svádí, hladí, líbá atakdále,

jenže bez tebe se cítím jako přikovanej k skále.

R: Vzpomínky mě klovou do mých ztvrdlých jater,

slzím z dýmu, jenž sem vane z vater kolem Tater.

3. Prej z vesmíru se blíží naše příští zkáza

a Země – to je stará a velmi křehká váza,

popraskaná váza jako tvoje láska ke mně,

co zbylo z tvý lásky, co zbude z tý Země?

R: Nebude to bolet, neboj, potrvá to chvilku,

přestaneme řešit naši malou násobilku.

4. Přestanem se trápit, kdo ji za nás dopočítá,

přestanem si nalhávat, že na východě svítá,

obyčejní lidé vedou obyčejné války,

chci naposled tě uvidět, a třebas jenom z dálky.

 
*: Tř
D 
ebas jenom z dálky, když už to nejde zbl
A 
ízka,

 
d
Emi 
okud konec t
G 
oho všeho P
A 
ámbu 
 
neodp
D 
íská,

 
d
Emi 
okud konec t
G 
oho všeho P
A 
ámbu 
 
neod-,

 
t
D 
ak ti teda píšu v opilecké p
A 
ýše

 
d
Emi 
opis, co ti j
G 
inej 
 
fr
A 
ajer 
 
nenap
D 
íše,

 
dopis, co ti jinej frajer nesesm
A 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak mě srdce b
D 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak loučení b
D 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak beznaděj b
D 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak loučení b
D 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak mě srdce b
D 
olí,

 
ž
Emi 
ádný hloupý fr
G 
áze, 
 
j
A 
ak mě hlava b
D 
olí 
 


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Co jsme si, to jsme si

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. C
C 
o jsme si, t
G 
o jsme si,  
F 
už je jiná d
G 
ob
C 
a,

 
fangle si v
G 
yvěsí-m
F 
e do oken  
G 
ob
C 
a.

 
Z
G 
ahoďme 
 
 
Ami 
emoce, 
 
v
D9/F# 
rchní, připiš č
G 
árky,

 
bl
C 
íží se v
G 
ánoce, tož p
F 
ošleme si d
G 
árk
C 
y.

2. Já měl svý písničky a ty svý vzdušný zámky,

já platil za pravdu a ty za členský známky.

Oba jsme mívali moc roztomilé hosti,

jen ti mí bývali ze Státní bezpečnosti.

3. Oba nás za chvíli spolknou starobince,

oba jsme tvořili dvě strany prošlé mince.

Ty jsi byl na líci a já zase na rubu,

ty jsi měl milici, co mně rozbila hubu.

4. Co jsme si, to jsme si, k čemu tahle zloba,

z čeho mít depresi, už je jiná doba.

Teď z mé i z tvé blůzy vlaje trikolóra,

sejdem se na schůzi Občanského fóra.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Cestou do práce

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. P
C 
rvní tramvaj přijíždí,

 
n
F 
a ostrůvcích pracující,

 
v
G 
eselí a tancující,

 
plácají se do hyžd
C 
í.

2. Když tramvaják hodí „A“,

aniž kdo někoho nutí,

rozverně a s velkou chutí

každej si zazpívá.

 
R: Kd
C7 
o se  
F 
touto dobou ranní

 
z b
C 
aru vrací spát,

 
D7 
úsměvu se neubrání,

 
hn
G 
ed má život rád.

3. Požehná jim pravicí,

v levé třímá Staropramen,

a s opicí kolem ramen

zmizí v ulici.

4. Třebaže je pondělí,

mráz, mlha a čtyři ráno,

beznadějně našlapáno,

vládne bujné veselí.

5. Kolující svačina,

vlídné slovo kamaráda,

pěkná píseň věčně mladá

mysl rozpíná.

R:

6. Žertíky a legrace,

vydařené anekdoty

od pondělí do soboty

cestou do práce.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Černá díra

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. M
G 
ívali jsme d
D 
ědečka, 
 
st
C 
arého už p
G 
ána,

 
stalo se to v č
D 
ervenci 
 
j
C 
ednou časně zr
D 
án
G 
a,

 
š
Emi 
el do sklepa pr
C 
o vidle,  
A 
aby seno skl
D 
ízel,

 
G 
už se ale n
D 
evrátil, 
 
pr
C 
ostě někam zm
D 
iz
G 
el.

2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,

na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,

nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,

už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,

babička je nervózní a nás, děti, tříská,

sama musí poklízet, běhat kolem plotny,

a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří

a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,

půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,

díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,

díra všechno vyvrhla, i našeho děda,

potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,

opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

 
6. D
A 
ědeček se r
E 
aduje, 
 
ž
D 
e je zase v p
A 
enzi,

 
teď je naše p
E 
ísnička 
 
zr
D 
alá pro rec
E 
enz
A 
i.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Českým Budějovicím

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal/Jaromír Nohavica
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Sl
G 
unce se pr
Ami7 
ohání v  
G 
orvaném 
 
tr
Ami7 
ičku

 
p
G 
o lýtkách sl
Ami7 
ečen a p
A7 
 
plakát
D 
ech,

 
s
C 
ušenky s  
G 
obsahem 
 
 
Ami 
obilných 
 
kl
H7 
íčků

 
m
C 
izí v nás j
G 
ak mince v  
D 
automat
G 
ech.

2. Vzalas‘ nás k sobě po včerejším flámu,

nejspíš tě zdrbnou ti, co tě znají,

zajdem si na pivo do Masných krámů,

víme, že v devět tam otvírají.

3. Žižkovo náměstí je taneční parket

a Černá věž přísná gardedáma,

/: tisíce Ondřejů a bláznivých Markét

drží se za ruce a jdou s náma, :/

 
D 
a jdou s nám
G 
 


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Básník ten má právo veta

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): Am
Tónina (transponovaná): Am

 
1. B
Ami 
ásník, 
 
t
E 
en má pr
Ami 
ávo 
 
v
E 
eta, 
 
m
Ami 
ůže s klidem v m
E 
inut
Ami 
ě

 
na
Dmi 
místě
A7 
, kde stá
Dmi 
la 
 
te
A7 
ta, 
 
ne
Dmi 
chat plavat l
A7 
abutě,
Dmi 

 
G 
a tu tetu j
C 
ednou větou n
G 
a Venuši z
E 
anese

 
a V
Ami 
enuš
E 
ané s m
Ami 
ojí 
 
t
E 
etou 
 
b
Ami 
udou samá r
E 
eces
Ami 
e, 
 
hej,

 
a V
Ami 
enuš
E 
ané s m
Ami 
ojí 
 
t
E 
etou 
 
b
Ami 
udou samá d
E 
epres
Ami 
e.

2. Neboť tetička jim řekne fóry, co by jinde neřekla,

upeče jim buchet hory, což by jinde nepekla,

a v každé buchtě bude skryta jedna malá naděje

a ten, kdo jí do polosyta, od srdce se zasměje,

ten, kdo jí do polosyta, od srdce se zasměje.

3. A kdo žere jako zvíře, jak ti hoši z Venuše,

nevejde se do talíře a po zemi pokluše,

na Venuši vzniknou zmatky – všichni plní naděje,

proto vrátím tetu zpátky, ať je radši tam, kde je,

proto vrátím tetu zpátky, ať nám taky prospěje.

4. Básník, ten má právo veta, co se týče vesmíru,

ale v tomhle konci světa může psát jen na míru,

proto teta bude jenom tetou a Venuše Venuší

a blbost bude nad planetou vnášet smutek do duší,

 
a blbost bude nad planetou vnášet radost do duší, j
A 
uch!


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Blues

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Když n
C 
a pavouka s
F 
edne blues, tak př
G 
estane tkát s
C 
ítě,

 
zaleze si d
F 
o kouta a pl
G 
áče jako d
C 
ítě,

 
v
F 
ybrečí se, v
C 
ysmrká se d
D7 
o mušího kř
G 
ídla

 
/:  
C 
a pustí se s n
F 
ovou vervou d
G 
o shánění j
C 
ídla. 
 
 
G 
:/

2. Když na verlybu sedne blues, tak ponoří se ke dnu,

a když to není zrovna v lednu, klidně si k ní sednu,

polechtám ji bublinkama, poplácám po hřbetě,

/: a je opět spokojená v tom verlybím světě. :/

3. Když na kudlanku sedne blues, no, snad to zpívat mohu,

vyšplhá se na kytku a pomodlí se k Bohu,

ledva co se vyzpovídá, zanechá hřích hříchem

/: a zamoří paseku svým nakažlivým smíchem. :/

4. Když na papouška sedne blues, tak vykašle se na zob

a pod zobák si zanadává v rámci slovních zásob,

a pak se vrhne na mrkvičku, pokud jsme mu dali,

/: a zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali. :/

5. Když na člověka sedne blues a všechno na něj padá,

zakoupí si láhev vína a pak písně skládá,

smutek ho však nepřestane pod srdíčkem bodat,

dokud se mu nepodaří aspoň jednu prodat,

dokud se mu nepodaří aspoň jednu prosadit.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..