2. /: Ej, není taký špagát, aby držaly, :/
a není takých dcerek, není takých dcerek,
aby ně daly.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Dávno nám zmizel čas nekonečných snů,
to pod záplavou všedních dnů,
však ještě dokážu si hrát.
3. Zůstal v nás čas pohádek a dětských her,
co vlastně je a není fér,
učil pan Andersen a Wilde.
4. Čím jsem dál, tím víc mně vážně připadá,
že čas nám prsty propadá,
tak, lidi, říkám, nač ten kvalt?
R: Zůstaň stát, otevři dveře do dětství,
za nimi nech své sobectví
a jako dítě pojď si hrát.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Státy měly povahu zuřivého býka,
dovolím si úvahu, corridy se týká:
vezmi hadr červený – býk je z něho jelen,
a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó.
3. Kouká býček nebohý na skutečnost prostou:
místo rohů parohy na hlavě mu rostou,
rozvíjí se všestranně, okusuje hloží,
jeví zájem o laně a vesele se množí, ach jó.
4. Hajný řeční o míru, o nadšení z práce,
mezitím mu v revíru vzrostla populace,
oblékl si halenu, zavolal si lovce,
aby mu prý z jelenů nadělali ovce, ach jó.
5. Místo lovců zeshora poslali mu vědce,
vědec je však potvora a genetiku nechce:
„Buržoazní pavědi ztěžují nám práci,
z půlky budou medvědi a z druhé půlky ptáci, ach jó!“
6. Že je věda vznešená, nezná kompromisy,
dal jelenům do sena Lysenkovy spisy,
vysoká se nažrala předepsané dávky,
velká změna nastala, ale – chyba lávky, ach jó!
7. Jelen není nadšený, že není, co býval,
z laní že jsou kačeny a on sám je – mýval:
„V postavení zoufalém pokusím se přežít,
lépe býti mývalem, nežli vůbec nežít, ach jó!“
8. Kačeny i mývali mají rádi vodu,
potají se stýkali – dali základ rodu,
nahoře se radují z územního zisku,
u potoků hodují stáda ptakopysků, ach jó.
9. Zatímco se velmoži těší svému vlivu
lidstvo už se nemnoží – oddává se pivu,
nikdo už mu na hroby nepřinese věnce,
jsme tu svědky choroby zvané dekadence, ach jó.
10. Objevil se jedinec mezi ptakopysky,
obhlédl svůj zvěřinec, olízl si pysky:
„Odstraníme hranice! Otevřeme dvéře!
Dáme místo v kronice ptakopysčí éře, ach jó!“
11. Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok,
nepřečetla Darwina a neví, co je pokrok,
otevřeli hranice, podlehli tak dravcům,
a než přišly opice, patří vláda ssavcům, ach jó.
12. Od opice k člověku je už jenom krůček,
najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček!
Homo se nám rozmnoží – základ pro starověk,
potom sáhne po noži – a je z něho člověk, ach jó.
13. Člověk ruce přiloží k společnému dílu,
z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů,
ti pak, kteří prohrají, rezignují k pivu,
pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó.
14. Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechceš být „přivtělen“, musíš vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhnou se dráty,
vyznačí se hranice – a zas máme státy, ach jó …
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Škraloupy ve sněhu, vločky a jíní,
už dává se do běhu můj oslíček líný,
kouří se z komína, už čekají jenom na mě,
začíná hostina na voňavé slámě.
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
2. A tvůj dopis, moje malá, nechci votevřít,
rozkrojím si jabko – hvězdička, budu dlouho žít.
R:
Rec: Lidi jako já si to tak neberou, budu mít pár horších dnůa dostanu se z toho, no, ale vánoce, holka, vánoce už nebudumít rád nikdy, protože si vždycky vzpomenu, že zrovnao vánocích:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
2. Láska je nenávist a nenávist je láska,
jedeme na veselku, kočí bičem práská,
v červené sametové halence
podobáš se Evě i Marii, dneska mě zabijí.
R:
3. Mě děti pochopily, hledí na mě úkosem,
třetí oko je prázdný prostor nad nosem,
Pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem
a teď vyspává, jinak to smysl nedává.
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Pak každý z vozků proklínal to sucho do dáli,
jen Dan, ten stranou vzteku stál, „Svatý“ mu říkali,
ten k tichosti je nabádal, prý je to boží plán,
však dobré konce připraví svým věrným jejich pán.
3. Když občas z volských potahů některý zcepeněl,
Danovi táhli dál a dál, prý Pánbůh nad ním bděl,
když pak i jeho tahoun pad’, Dan neznal hněv a vztek,
jen pohled upřel do mraků a na kolena klek‘.
4. „Oběť vzals‘ mi z postrojů, vím dobře, všechno smíš,
věřím, dalších tahounů mých že ušetříš,“
však nazítří zas další zhas‘, a další, jak čas šel,
dál útěchu svou v modlitbách nacházel Daniel.
5. Už o sedmnáct tahounů přišel za ten čas Dan,
i pro „Svatého“ zdá se to být příliš krutá daň,
a když poslední z tahounů vedle jen těžce stál,
ve svatých očích Danových divoký zápas vzplál.
6. A jeho ruka hněvivě nabrala k nebi směr,
„poslední zbyl, tak si ho vem, sám je mi na prdel,“
v tom zahřměl hrom, sjel z nebe blesk a liják bušil zem,
a v proudech vody ležel Dan tím bleskem zasažen.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. „Tady nebude vesnice, tady za pár let
povede krásná dálnice číslo třicet pět.“
Rec: Uprostřed oslavy velkolepé na dveře štábu někdo klepe,
bouchá a mlátí:“Otevřte krám, přinesl jsem vám telegram!“
3. Přerušte stavbu dálnice, ubrzďte nadšení, stop,
povede dál o tři vesnice, s pozdravem vedení, stop.“
4. Na návsi kohout kokrhá, přijel velký pán,
vystoupil z Tatry 603, pod paží držel plán, a povídá:
5. „Tady nebude vesnice ani zelenej les,
já měl té noci živej sen, vidím to jako dnes.“
R: Stopadesát buldozerů rozhrnuje ves,
na dvorečku přestal štěkat sousedovic pes,
na kopečku dva dny už se nezelená les,
tja da da …
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
2. Říkáš, že nevěříš mým slibům,
tvůj názor dneska nebudu ti brát,
já dlouho s tebou žil, někdy na vobtíž byl,
můj vlak už houká v nádraží, já říkám: tak se měj.
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
