Zpěvník

2. Řek‘ jsem mu: máš krásné peří, papoušku-hlupáčku,

pouťový čaroději,

ale kdo by dnes věřil osudům za kačku,

poukázkám na naději.

3. V zahradě za domem trnul jsem v úžasu,

když potom jednoho dne

spatřil jsem Salome s lilií u pasu,

jak ke mně pomalu jde.

4. Mé srdce spálila kopřiva, že něco nesmí se,

i když by mělo se dít,

pohřbený zaživa, pak s hlavou na míse,

bylo mi od toho dne těžko žít.

R: Osud se nepíše přes kopírák,

osud se na pouti nevybírá,

osud je malůvka, vítr ji pomačká,

pečená brambora zmoklého pasáčka, pasáčka, hm.

5. S rukama nad hlavou, sám sobě rukojmím,

bojácný o vlastní strach,

procházel Ostravou trhovec odbojný,

já mu šlapal po patách.

6. Prodával zelí a kedlubny, nohy nás bolely,

zvolna se rozpadal šat,

on tloukl na bubny a já na činely,

tak jsem se naučil hrát.

R: Osud se nepíše přes kopírák,

osud se na pouti nevybírá,

osud je ikona visící v kostele,

knoflíky po kapsách dobrého přítele, přítele, hm.

7. Salome, vrať se mi, volal jsem do noci

květnaté přívaly vět,

jsem nemocen písněmi, není mi pomoci,

horečka bortí můj svět.

8. K bytu mi přichází nožíři, cákance na botách,

na zádech plátěný vak,

hraju jen na čtyři akordy života, už jen tak-tak,

už jen tak-tak.

R: Osud se nepíše přes kopírák,

osud se na pouti nevybírá,

osud je malůvka hebká jak oblaka,

šaškovská čepice zchudlého zpěváka, zpěváka, hm.

9. Končí se dostihy smutku a radosti,

sázky se vyplácejí,

napsal jsem do knihy přání a stížností

o svojí beznaději.

10. Žokej se pousmál, ukázal na koně:

Plemenný arabský chov.

Koni jsem cukřík dal, pak k senu přivoněl

a zazpíval beze slov:

R: Osud se nepíše přes kopírák,

osud se na pouti nevybírá,

osud je malůvka, tisíc let nepřečká,

balónek vnoučete, hůlčička stařečka, stařečka, hm.