Zpěvník

měl domek služební s malými okny

když malá bývala, tatínka štípala

2. A roky letěly, děvče, už dospělý,

zaneslo osobní dotazník na ČSD,

dostalo ze skladu mundúr a kleště,

zasvětilo dráze život, a s ním srdce své,

„tak štěstí začíná,“ řičela Kristýna,

když se s ní vlak směrem na Kolín pohupoval,

ústa s barvou vína a jméno Kristýna

té dívce úředník do listu rodného dal.

3. Oči plný něhy, v ruce dva potěhy

třímala, když dbala na blaho cestujících,

pražce a výmoly, zvuk písku pod koly

každému připomněl ten její andělský smích.

„Kdopak si přistoupil?“ volala ze všech sil,

ozvěnu tunelů její hlas přehlušoval,

ústa s barvou vína a jméno Kristýna

té dívce úředník do listu rodného dal.

4. Z vojenské posádky dal se s ní do hádky

vojín, co opustil útvar bez povolení,

tak malér začíná, mínila Kristýna

a dala mu pěstí pod oko poučení,

v krvi dvě promile, tvářil se zavile,

když s její pomocí za jízdy vystupoval,

ústa s barvou vína a jméno Kristýna

té dívce úředník do listu rodného dal.

5. Tak roky plynuly, aniž ji minuly,

přišel čas odevzdat erární kleště a plášť,

odmítla pohodu, vzdala se důchodu,

s odznakem „revizor“ objíždí vlast křížem-kráž,

kdo jede načerno, neudělá terno,

směje se zbytečně tak, jako já jsem se smál,

ústa s barvou vína a jméno Kristýna

při jízdě načerno osud mi do cesty dal.