Jen mě nelituj

Font Size
Transpozice
Umělec: Jaromír Nohavica
Tónina (originál): Em
Tónina (transponovaná): Em

 
1. J
Emi 
en mě nelituj, n
Ami 
eklepej 
 
n
D7 
a mé dveře

 
s chr
G 
yzantémou v dl
H7 
ani,

 
hr
Ami 
a na l
D7 
itování 
 
k
G 
ončí v prvním tahu,

 
neplivej l
Hmi 
ásku na podl
Ami 
ahu,

 
nestůj mi  
D 
u bytu, jen mě nelit
Emi 
uj.

 
T
Ami 
a slova js
D7 
ou jen guláš dv
G 
akrát 
 
přihřív
D/F# 
aný,

 
Ami 
a to mě n
D7 
ezachrání, a t
G 
o mi nepomůže,

 
a tak n
Hmi 
esvlíkej mě z k
Ami 
ůže,

 
celý zv
D 
ědavý, celý zv
G 
ědavý,

 
jak vl
D/F# 
astně 
 
vypad
Emi 
á takový m
Ami 
alý 
 
pohřeb,

 
na který si čl
D7 
ověk sám nastř
G 
ádá.

 
R: Jó, kdybych byl vr
G 
abec, sezobal bych z
D 
rní

 
všem pt
Emi 
ákům, co v  
C 
okolí 
 
js
G 
ou,

 
srdce měl bych sl
Ami 
abé a žaloudeček p
D 
lný

 
a d
C 
uši 
 
rozčepýřen
G 
ou.

R: Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní

od domu k domu do všech světových stran,

a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní

a co píše tamten pán.

 
*: J
Ami 
ó, kdybych byl, ž
C 
il bych si, žil,

 
a šť
G 
astný bych byl j
D/F# 
ako pytel blech,

 
ale j
Ami 
á jsem, co jsem, a n
D7 
evěřím 
 
lítost
G 
em.

2. Jen mě nelituj, opřený o zábradlí

mám ještě dvacet sedm zubů,

nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl,

koukni se na racka, jak vzlétl

směrem k úsvitu, a tak mě nelituj.

Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát,

slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara,

a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu,

stojím na prahu a koukám: velká paráda,

z mých dveří vychází pohřeb,

na který jsem si sám nastřádal.

R: Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal

a střemhlav padal dolů jako archanděl

a na severní straně nejvyšší hory světa

bych svoje tajné hnízdo měl.

R: Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži,

purkmistry a pány ze sna budil bych,

a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží,

a k ránu bych pak ztich‘.

*:

*:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Diskuze je uzavřena.