2. Co jsem se natrápil s červama,

zalíval růže a astry,

mám z toho problémy s nervama,

na rukou, na duši flastry.

K čemu ty pečlivý záhony,

k čemu to zbytečný plení,

divoký přírodní zákony,

ty v sobě těžko kdo změní.

3. Na stolku v zahradním altánu

stují džbán, a v něm střik vinnej, juch,

ať si teď nalejvá ze džbánu

pro změnu zas někdo jinej.

Určitě sejdem se po letech,

spolíhám na boží mlejny,

/: možná, že přibereš po dětech,

a oči, no, ty budou stejný. :/

2. Na pivním tácku se houfujou čárky,

velení přebírá dvojitej koňak,

a z hejna racků nám padají dárky

na hlavu, na ruce, na baloňák.

3. Šrajtofle s platem je nabitá puška

a ty jsi divoká africká šelma,

obratným hmatem mě vykopneš z lůžka

a za mnou poletí tropická helma.

4.=1.

2. Už za tři čtvrtě století nám bude, lásko, sto let,

nejspíš budem utahaní jako pérka rolet,

na stařičkým gramofonu pustíme si Queeny,

uděláš mi svíčkovou, už teď mi tečou sliny.

3. To víno bude nejspíš ročník dva tisíce dvacet,

s každým hltem budeš aspoň deset roků ztrácet,

a když ti bude pětadvacet, bude sklenka prázdná

a ty budeš jako dneska líznutá a krásná,

2. /: Ruka, co z tribuny kynula,

noha, co vesele šlapala v lejně, :/

ruka, co z tribuny kynula,

společně přišli jsme vodněkud z minula, jó,

/: a zřejmě i odejdem stejně. :]

3. /: Šedivá vrána, co splynula

s vránama v podobně šedivým hejně :/

šedivá vrána, co splynula,

zmateně přilítla vodněkud z minula, jó,

/: i dneska je šedivá stejně. :/

4. /: Chasa už prapory svinula,

ještě se naplno nemele v mlejně, :/

chasa už prapory svinula,

sedím tu, poučen průsery z minula, jó,

/: a začínám znova a stejně. :/

5. /: Berounka plyne, jak plynula

kdysi, král usíná na Karlštejně, :/

Berounka plyne, jak plynula,

v hospodě hrajou se písničky z minula, jó,

/: a tebe miluju stejně. :/

2. Nájem jsem zaplatil půl roku dopředu,

ledničku rozmrazil, zavolal milé,

že vylezu v únoru, pátýho ve středu,

ať koupí noviny, pivo a filé.

R:

3. Zavřu se do sebe na osm knoflíků,

zpřetrhám se světem veškerý nitky,

že slunko bude vstávat místo v pět raději v šest,

2. Usnesla se usnesení, vznikly závěry,

směrnice byly směrovány cestou důvěry,

zejtra by snad bylo pozdě, proto ještě dnes

půjdeme hledat místo, kde je zakopanej pes.

3. Ještě ten den odpoledne, nějak po pátý

jedni vzali výpočty a druzí lopaty,

kdosi přijel s bagrem, co si půjčil z protekce,

a s kahany přišla i hloubková inspekce.

4. Rozorali celý město, ba i okolí,

pak dostali nemocenskou na svý mozoly,

místo psa vżak našli jenom jednu chcíplou myš,

i tak budem k lepším zítřkům aspoň kousek blíž.

5. Slunce si dál vstává v zimě v osm, v létě v pět

a soukolí v hodinách začíná rezivět,

chce to nový hodiny a nechat rezí rez,

v tom by možná mohl bejt ten zakopanej pes.

2. Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,

milióny galaxií běhaly mi po zádech,

jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,

že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.

3. Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků

jemným hlasem zazvonila:“Co šmíruješ, prasáku,“

vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,