R2: Krá, krá, krásná je svoboda,

hebká jak košile zručnýho tkalce,

krá, krá, krásně je na světě,

když na své „Můžu?“ si odpovím sám.

2. Zatím dole v mraveništi všichni tvrdě makají,

pro matičku, pro královnu pot se z nich jen leje,

jen co vránu uslyšeli, šeptají si potají:

nám tu hoří plán a tahle mrcha se nám směje, že prý:

R1:

R2:

3. Královna se rozčílila: teda tohle ničí morálku,

ještě aby mravencům to začlo vrtat šiškou,

to nám ještě scházelo, když chystáme se na válku,

a vydala se pohovořit s loajální liškou.

4. Nyní je vám asi jasný, jak to s vránou dopadlo,

ten, kdo umí lítat, ještě nemusí být tabu,

královně šlo o krk, no a tý lišce zase o žrádlo,

2. Bylo to minulou sobotu,

dostali hovězí přední,

ona koukala zoufale na botu,

která se zjevila před ní.