Vendelín Prouza

Font Size
Transpozice
Umělec: Pavel Dobeš
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Vendelín Pr
C 
ouza, 
 
G7 
ech zedníků kr
C 
ál,

 
půl města postavil, a sám pod mostem sp
G 
al
G7 
,

 
když přišla d
F 
o Čech zima v b
G 
ílém 
 
oblek
C 
u,

 
chodil jsem se k němu často kl
G7 
ouzat na řek
C 
u.
G7 

2. Čím více sněhu, tím více vody na jaře,

řeka mu odnesla vázanky, pyžamo i polštáře,

východoněmečtí celníci

poslali mu garderóbu zpátky v krabici.

 
R: A  
F7 
tak roky běží a střídají se děje,

 
C 
edstavte si: podzim, vítr od B
A7 
uchlova 
 
věje,

 
Pr
D7 
ouzová čeká dítě, Pr
G7 
ouzu čekaj‘ galej
C 
e.
G7 

3. Pod paží tašku a na hlavě kulicha

vydal se Prouza do staveništního ticha,

a jak byl do zlodějství zabraný,

spatřil jsem ho, chodívám tam venčit dobrmany.

R: Já vám řeknu upřímně, není to estráda,

vidět svého přítele, jak republiku okrádá,

hodí cihlu do aktovky a hurá, tradadá.

4. Přistižen při činu, ale to nám nestačí,

chceme znát příčinu, proč vlastně pytlačí,

jenomže, Prouzo, vy tady stojíte jako vůl,

no tak se nedivte, že jste dostal dva a půl.

5. Kdo někdy mrznul u Kremelské zdi,

visel či chtěl by viset na tabuli cti,

zkrátka každý, kdo svou zemi miluje,

jeho sprostý čin odsuzuje,

každý, kdo svou zemi miluje,

jeho hnusný čin odsuzuje.

6. Vendelín Prouza, všech zedníků král,

půl města postavil, a sám pod mostem spal,

až přijde do Čech zima v bílém obleku,

s kým se budu nyní chodit klouzat na řeku,

až přijde do Čech zima v bílém obleku, -ku,

s Prouzovou se budu chodit klouzat na řeku!


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Very Fine House

Font Size
Transpozice
Umělec: Jaromír Nohavica
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Moje ž
G 
ena je kost, i j
C 
á jsem feš,

 
t
D7 
akový pár, jak jsme my dva, n
G 
enajdeš,

 
ona pije džin a j
C 
á piju rum,

 
v
D7 
edle Staré Bělé máme r
G 
odinn
D7 
ý 
 
d
G 
ům.

 
R: H
G 
a, ha, ha, moje ž
C 
ena a já

 
p
D7 
ojídáme kaviár a š
G 
oupem 
 
nohama,

 
h
G 
a, ha, ha, moje ž
C 
ena a já

 
m
D7 
áme domek polepený st
G 
okor
D7 
unam
G 
a.

2. Začínal jsem jako čistič bot,

moje budoucí mi utírala z čela pot,

na Kuřím rynku měl jsem zákazníky,

do bedýnky házeli mi desetníky.

R:

3. Druhým rokem, co jsme spolu žili,

z desetníků na budku jsme ušetřili,

žena vařila grog, já dělal hot-dog

na Fifejdách, na U-anu po celý rok.

R:

4. V grillbaru „U Waldy“

jsme prodávali za sto marek Gottwaldy,

konto rostlo, nám se otevřel svět

na lince Katowice-Ostrava a zpět.

R:

5. Loni v zimě jsme se uklidnili,

něžně jsme se revolučně zapojili,

moje zručná žena šila trika

a já na ně maloval tatíka Masaryka.

R:

6. Pan John Howard Bridge z města Longbeach

přiletěl k nám na návštěvu, byl z toho pryč,

provázel jej sám ministr Klaus,

oba svorně řekli:“Máte very fine house.“

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Veselý den v lese

Font Size
Transpozice
Umělec: Bobři
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
R: Š
G 
oulám se ránem, š
C 
oulám se tm
G 
ou,

 
řvaním zaháním vzp
A 
omínku 
 
zl
D 
ou,

 
š
G 
oulám se večerem, š
C 
oulám se tm
G 
ou,

 
n
C 
etopýry 
 
v
G 
ábím 
 
p
D 
ísničkou 
 
sv
G 
ou.

 
1. V l
Emi 
ese nejsem sám, jedle počítám,

 
š
G 
išky na nich p
Emi 
ěkně visí, r
H7 
adost z toho m
Emi 
ám,

sůvy smutně sedí, táhle houkají,

 
j
G 
ezevci se b
Emi 
orůvkama 
 
t
H7 
iše 
 
soukaj
Emi 
í.
D 

R:

R:

2. To přece není sen, i jelen přišel sem,

užovky se pěkně plazí ztichlým večerem,

bobři hrázi staví, stromy hlodají,

daňci támhle na pasece diskem vrhají.

 
R:  
C G D G 


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice V | Interpret

Vesnická romance

Font Size
Transpozice
Umělec: Jiří Suchý,Jiří Šlitr
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Když pršel
C 
o, jen se lil
G7 
o, a tele doma nebyl
C 
o,

 
jel
G7 
 
An
C 
ička na kol
F 
 
hl
F#dim 
edati 
 
t
C 
ele 
 
n
G7 
 
pol
C 
e.

2. Na poli tele nebylo a pršelo, jen se lilo,

na poli byl jen Pepíček, on jí nabídl deštníček.

3. A za ruce se držíce došli spolu do vesnice,

slunce už zase svítilo, nepršelo a nelilo.

4. Andulko, mé dítě, vy se mi tuze líbíte,

spatřila malou rybičku, jak polykala vodičku.

5. A od té doby kdekdo ví, že život není růžový,

že za pecí je tepleji než ve švestkové aleji.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Velký umění

Font Size
Transpozice
Umělec: Jaromír Nohavica
Tónina (originál): Dm
Tónina (transponovaná): Dm

 
1. J
Dmi 
ednu neděli r
F 
ozhýbem 
 
h
C 
ory 
 
sádla

 
Dmi 
a místo na chatu z
F 
ajdeme 
 
d
C 
 
divadla,

 
c
F 
o vlastně dávají, dr
Gmi 
ama či  
C7 
operetu,

 
p
F 
otom 
 
zj
Gmi 
istíme 
 
v
A7 
e frontě u bufetu.

 
R:  
Dmi 
Velký 
 
um
Bmaj7 
ění, malý sáček arašidů,

 
l
Gmi 
ístky v př
C7 
ízem
F 
í pro nás, v
A 
yšší 
 
třídu,

 
j
Dmi 
ednu neděli jsm
F 
e vyšli na kulturu,

 
Gmi 
aby viděli, jak šp
A7 
lháme se vzhůru.

2. V druhým jednání opery nebo operety

najdem konečně zapadlý knoflík od manžety,

v břiše tlačí nás uzené od večeře,

všechno spiklo se, toneme v nedůvěře.

R: Velký umění v našem malém úzkém saku,

díky spoření v novým cadillacu,

jednu neděli namísto televize

trocha veselí, a ona zatím krize.

3. A tamten vepředu, co tu hru vidí zblízka,

už se postavil a, koukni, mámo, píská,

jako jeden muž, tak jako na fotbale,

všichni za jedno a velký pískot v sále.

R: Těmahle rukama jsme si to zaplatili

a máme přihlížet, jak si z nás někdo střílí,

hážeme rajčata, červené máme ruce,

jako od krve, začala revoluce!


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Velký vůz

Font Size
Transpozice
Umělec: Nedvědi
Tónina (originál): A
Tónina (transponovaná): A

 
1. I n
A 
oc už sp
D 
í a tm
A 
a na spánek střádá,

 
z
D 
a chvíli už př
E7 
ijde 
 
č
A 
as,

 
kdy mávnem si r
D 
ukou a n
A 
arovnáme 
 
záda,

 
sl
D 
íbíme, že př
E7 
íště 
 
z
A 
as.

 
R: P
F#mi 
o vagónech b
D 
udem ještě zk
A 
oušet 
 
hrát

 
p
D 
ísničky, co v uších zn
A 
í,

 
co odlétnou až k r
D 
ánu, dnes n
A 
ebudeme 
 
spát,

 
dneska dv
D 
akrát tě mám, l
E7 
ásko, 
 
r
A 
ád.

2. I noc už spí a hlava sem-tam padá

a domů je to ještě kus,

po těch písničkách mám hlad, tak jestli mě máš ráda,

tak ujede nám Velkej vůz.

 
R: + /: dneska dv
D 
akrát tě mám, l
E7 
ásko, 
 
r
A 
ád … :/


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice V | Interpret

Velká vlaková loupež

Font Size
Transpozice
Umělec: Pacifik
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. P
C 
ovolal nás j
F 
ednou k sobě s
C 
ám velikej B
G 
oss,

 
c
F 
o má vpředu zl
C 
atej zub a  
D 
useknutej 
 
n
G 
os,

 
„d
C 
ost mám toho l
F 
enošení,“ 
 
r
C 
ázně 
 
povíd
G 
á,

 
„k
F 
aždej by se j
C 
enom válel  
G 
a v hospodě pr
C 
al.“

2. „Krávy se vám pásti nechce, holoubkové mí,

na pastvinách noci prej jsou tuze studený,

vymyslel jsem tedy proto geniální plán,

jak se zmocnit vlaku s poštou, co přijíždí k nám!“

 
R: To byla v
C 
elká, 
 
v
F 
elká 
 
l
C 
oupež 
 
vlakov
G 
á,

 
n
F 
ebyla a n
C 
ebude už n
D 
ikdy 
 
takov
G 
á,

 
v
C 
elká, 
 
v
F 
elká 
 
l
C 
oupež 
 
vlakov
G 
á,

 
n
F 
ebyla a n
C 
ebude už n
G 
ikdy 
 
takov
C 
á.

3. Vlak, ten vozí velký bedny a v nich zlatej prach,

stačí hlavu jasnou mít a vůbec žádnej strach,

o půlnoci na trati ten vejlet začíná,

šéf tu s námi není, prej ho trápí angína.

4. Vlak se řítí, na vagóny všichni naskočí,

než se s kolty strojvedoucí zpátky votočí,

v celým vlaku vypukla hned velká panika,

nějakej ten výstřel v tomhle zmatku zaniká.

R:

5. Poštmistr dal ruce vzhůru, musíme se ptát,

proč se začal jako blázen na celej vlak smát,

řek’ nám klidně:“Dětí pět a ženu doma mám,

za svůj život celej vagón i s tou poštou dám!“

6. Na lup z vlaku koukali jsme s hrůzou po očku,

bylo to jak v sirotčinci ukrást vánočku,

velkej článek přinesly hned ráno noviny,

že bandity pochytali za dvě hodiny.

R:

7. Ve vězení ustlali nám lože prkenný,

každej bachař si tu myslí, že jsme šílený,

šéf si doma v klidu sedí, počítá ten lup,

starostma se asi o nás, chudák, celej zhub‘.

8. Vložky do bot, plivátko a sova vycpaná,

k tomu pytel na zmije a stolní kopaná,

past na myši, lepidlo a talíř na kostě,

za kolik to všechno prodá, máme starostě.

R:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice V | Interpret

Ve svých rukou

Font Size
Transpozice
Umělec: Rangers
Tónina (originál): G
Tónina (transponovaná): G

 
1. Najednou j
G 
á svět celý v rukou mám,

 
najednou j
D 
á svět celý v r
G 
ukou 
 
mám,

svět kulatý a širý v rukou mám,

 
jenom v
D 
e svých rukou m
G 
ám.

2. Sílu výhonků v polích v rukou mám,

krásu třešňových květů v rukou mám,

účel lampy, co svítí, v rukou mám,

jenom ve svých rukou mám.

 
3. T
A 
uláka v lesích v rukou mám,

 
dívku s r
E 
ůžovou mašlí v r
A 
ukou 
 
mám,

strejdu ze zapadlý vísky v rukou mám,

 
jenom v
E 
e svých rukou m
A 
ám.

4. I špínu městských toků v rukou mám,

i šedý smog v ulicích v rukou mám,

sílu budoucích strojů v rukou mám,

jenom ve svých rukou mám.

 
5. Sv
B 
ůj počet číší v rukou mám,

 
i sv
F 
ý dobrý ráno v r
B 
ukou 
 
mám,

i svůj úsměv příští v rukou mám,

 
jenom v
F 
e svých rukou m
B 
ám.

6. I svůj zpěv denní v rukou mám,

svůj začátek i konec v rukou mám,

svou radost i klení v rukou mám,

jenom ve svých rukou mám.

 
7. Já n
C 
abízím vám, co v rukou mám,

 
svůj sm
G 
ích i pláč, ten v r
C 
ukou 
 
mám,

a rozdávám, co v rukou mám,

 
vše, co v
G 
e svých rukou m
C 
ám.

8. Tak vybírej z toho, co v rukou mám,

jen lásku a štěstí tu v rukou mám,

tu rozdávám lidem, tu v rukou mám,

najednou ve svých rukou mám,

 
najednou v
F 
e svých r
G 
ukou 
 
m
C 
ám.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice V | Interpret

Věci, které neudělá bílá žena

Font Size
Transpozice
Umělec: Greenhorns
Tónina (originál): D
Tónina (transponovaná): D

 
1. Ten muž, co  
D 
u baru tak z
Emi 
arputile 
 
p
D 
ije,

 
byl nejschopn
G 
ější stopař z Jízdní polic
D 
ie,

 
možná ne n
Emi 
ejlepší, však j
Gmi 
istě jeden z m
D 
ála,

 
než jeho k
Emi 
ariéra rumem  
A 
odplav
D 
ala.

2. Dnes už má vlasy skoro bílé jako jíní,

chraplavě přizvukuje hrací skříni,

vrávorá odtud, až když má noc na kahánku,

vypráví story, že měl ženu Indiánku..

 
R: Byl z těch, pro kt
G 
eré zákon je posvátná v
D 
ěc,

 
z těch, kteří  
Emi 
oblékají 
 
r
Gmi 
udý 
 
kabát
D 
ec,

 
co s vůlí b
Emi 
uldočí 
 
táhn
Gmi 
ou za svými m
D 
uži

 
a denně n
Emi 
astavují 
 
sv
A 
ou 
 
děr
G 
avou 
 
k
D 
ůži.

3. Dost od nás zkusil kvůli té své Indiánce,

jestli prej spolu tančej‘ indiánský tance,

a jen sám pánbů ví, jak vůbec k ní kde přišel,

ani já nevzpomínám, že bych to kdy slyšel.

4. Poslouchal naše špatný vtipy jedním uchem,

než začal mluvit, byl jak nepřítomnej duchem,

s ní, že mu žádná rozkoš není odepřena,

ani ty, které neudělá bílá žena.

R:

5. Bylo to tuším tenkrát v čtyřicátým roce,

dva stupně Fahrenheita rovnou na vánoce,

když v poutech ved’ do Dawsonu Snakea Shortguna,

čímž byla pro zákon partie vyhraná.

6. Pomsta má někdy rychlá křídla sokolí,

za pár dnů čekali tam na něj v údolí,

dvě hlavně pušek umně skryté v úbočí,

jedna cíl na srdce a druhá nad oči.

R:

7. V záblesku výstřelů hned s obratností šelem

zakryla tělo svého muže vlastním tělem

a jak dvě velké třešně v bílé oplatce

začal i sníh mít barvu jeho kabátce.

8. Pohřbil jí pod skalou, co má tvar hlavy s copem,

odešel od jízdní, a pak už to šlo hopem,

když měl čas zamířit, tak málokdy on chybil,

nad její hrob jejich dva skalpy brzo přibil.

R:

9. Ten muž, co u baru tak zarputile pije,

byl nejschopnější stopař z Jízdní policie,

každému vypráví, jak vysoká je cena

za věci, které neudělá bílá žena.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Večer křupavých srdíček

Font Size
Transpozice
Umělec: Vlasta Redl
Tónina (originál): D
Tónina (transponovaná): D

 
1. Kd
D 
yž jsi tehdy přinesla n
D9 
a talířku kř
H7 
upky,

 
m
Emi 
usel jsem se zasmát tomu, c
Gmi 
o má být d
A4sus 
ál,
A 

 
t
D 
a křupavá srdíčka a z
D9 
apálená 
 
sv
H7 
íčka

 
mi pr
Emi 
ozradily, že zas nejde o víc než o z
A4sus 
aběhaný 
 
r
A 
itu
D 
ál.

 
R1: Tak to má b
G 
ýt, a sklenku v
C 
ína na dobrou n
D 
oc,

 
k tomu pár v
G 
ět o tom, jak vz
C 
ácný jsem h
D 
ost,

 
tak to má b
G 
ýt, když tma n
Cmaj7 
ad městem převezme m
Cmi 
oc

 
a chce se ž
Hmi 
ít, 
 
ž
Emi7 
ít v
Ami 
íc 
 
n
D 
ež jen d
G 
ost.

2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,

dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,

a tys‘ mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,

a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.

R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,

to není fér, hrát podle vlastních pravidel,

to není fér, chtít jít, když je čas spát

a chce se létat, létat i bez křídel.

3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,

hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,

a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven

a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.

R1:


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..