2. Byl to bezva čas a život velkej špás,

on snad s každým kámoš byl,

jen stát ho neměl rád, že nechtěl pracovat,

měl jinej nežli pětiletej cíl,

tak soudce mu půl roku vyměřil.

3. Pak naplnil se čas, po vojně každej z nás

svoje šrámy v duši skryl,

s tím nesmířil se on, tureckej kamión

ho za drátama v Chamu vyložil,

jó, nebe italský byl jeho cíl.

R: Po něm se slehla zem a hrozně bylo těm,

co neučesal čas,

až jednou telefon a na drátě byl on,

ze Spojených států zdravil nás.

4. „V Boisie firmu mám, tak někdy stav se k nám,“

a já na větvi z něj byl,

„jak to, že pracuješ, dyť línej byls‘ jak veš,

to strašně rád bych nějak pochopil,

co stalo se, kdo tě tak proměnil?“

R: „Jó, to máš asi tak, já prošel světa flák

a svobodně si žil,

když nemáš ani flok, je sto kiláků skok,

co pěšky by ses dlouho plahočil.“

5. „Já chtěl jsem vidět svět a nepochopil hned,

že jsem snílek bláznivej,

že svět je jinačí, když prachy zatlačí,

i když zas každej den není ten nej-,

a čím víc máš, tím víc jseš svobodnej,

zdravím tě a stav se v USA!“