2. Po dlouhé nemoci zas ohromná chuť k jídlu

a láska usedla ke koncertnímu křídlu,

zazněla hudba, kterou člověk těžko složí,

vedle níž písně jsou jen partiové zboží.

R: Ruce se našly, prsty do sebe se spletly,

všechno se rozzářilo kouzelnými světly,

tisíce žárovek, a každá nejmíň sto watt,

a noční přízraky se stěží stihly schovat.

3. Kometa odlétla zas jinam do vesmíru,

už zase vyháníme lásku od klavíru,

prsty se rozpletly, jen občas dotek letmý,

/: a noční přízraky se těší, až se setmí. :/

2. Sám si koupím mléko v sáčku, hravě zapnu, vypnu pračku,

vím, že vlevo je tady a vpravo zase tam,

konverzuju celkem plynně, najdu svoje místo v kinně,

a to už snad stačí, abys přišla někdy k nám.

R:

R:

2. Prší a soused venku prádlo věší,

práce ho, jak je vidět, těší,

ač promáčen je na nitku, tak na co volat sanitku,

stejně na čísle blázince je věčně někdo na lince.

2. Na nebi, co má divný lesk, rokují všichni svatí,

kdo shůry spustí první blesk a kam se zaklikatí.

3. A pak se země zachvěje a všechno kolem vzplane,

je pozdě, marné naděje, co má se stát, se stane,

2. Jedna je plavovláska a druhá bruneta

a obě trápí láska a jedou do světa.

3. Děti si hrají s míčem, dámy se uklání

a kočí práská bičem a zvoní klekání.

2. Nebe je modrý jako mý džíny,

tak jsme si zpívali s klukama zamlada,

zmizely smutky a podzimní splíny,

prostě to všechno, co Markéta nerada.

3. Vysoko na nebe, hluboko do polí

Markéta létá a přitom si zpívá,

co oči nevidí, to srdce nebolí,

je totiž podzim a brzo se stmívá.

4. Zmizely splíny a přívaly pláče

a s nima ty protivný přízraky z minula,

připravte obvazy, dlahy a fáče,

kdyby se náhodou se zemí minula.

5.=1.

6.=2.

7.=3.

8.=4.

9. Podzimní obloha dala se do gala,

večerní vánek se do vlasů vplétá,

podzimní obloha dala se do gala,

večerní vánek se do vlasů vplétá.

10.=9.

2. Pojďme si hrát se slůvky,

sbírat je jak borůvky,

jsou hravá jako duše krásných žen,

dá se jimi kreslit do ticha

třeba ústy pana Wericha,

jsou nejstálejší ze všech platných měn.

3. Pojďme si hrát se slůvky

a kreslit jimi malůvky,

i když žádné hvězdy se z nás nestanou,

to jen v zasnění nám pod víčky

ty barvičky, ty slovníčky

aspoň chvíli zvonit zůstanou.

1. Pojďme si hrát se slůvky,

pojď, navléknem jim podkůvky,

ať rozezvoní křišťálovej svět,

svět nejkrásnějších myšlenek,

co, když vylezou navenek,

tak rozvinou se v nevadnoucí květ.

2. Přijímal bych nabídky, pil koňak místo desítky,

v kapsách nosil vizitky „Česká sloní farma“,

kdyby si jich adresát nechal poslat padesát,

já bych mu k nim milerád přidal křečka zdarma.

Za hotové i na splátky, slon do každé zahrádky,

pro fajnové zájemce přidám trochu porcelánu.

2. Akordy čtyři a písní stovku,

navíc pár príma historek,

nalej si vodku, mně becherovku,

3. Z oblohy cosi bílýho padá

a na tvým nose taje to,

že já jsem starej a ty jsi mladá –

– aspoň mám něco najeto.

R:

4. Tak už se nemrač, dívej, čas letí,

čeká nás príma apartmá,

umělci všichni prý jsou jako děti,

a já mám vše, co správný capart má … mít.