2. Kdo dívky srdce získá a nežne pak ten lán,

a hleďme toho hýska, ten hříšníkem buď zván!

R:

3. A kdo se mlíkem zlíská jak šlunt a mezulán,

ať hrom do něho tříská, ten hříšníkem buď zván!

R:

4. Kdo před lidmi se blýská a chce byt uctíván,

a hleďme toho řizka, ten hříšníkem buď zván!

R:

R:

R:

2. Ryšavý panovník jen se smál, sruby prý dobře se boří,

palcem k zemi ukázal, ať další hranice hoří,

/: ta malá země už nemá co získat,

teď bude tancovat, jak budem pískat. :/

3. Nad sruby korouhev zavlála, to však neznačí, že je tam sláva,

všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává,

/: ve znaku kalich, v kalichu víra,

jen pravda vítězí, v pravdě je síla. :/

4. „Modli se, pracuj a poslouchej,“ kázali po celá léta,

Mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa,

/: byt rovný s rovnými, muž jako žena,

dávat všem věcem ta pravá jména. :/

5. Do ticha zazněla přísaha – ani krok z tohoto místa,

se zbraní každý vyčkává, dobře ví, co se chystá,

/: nad nimi stojí muž, přes oko páska,

slyšet je dunění a dřevo praská. :/

Kdož sú boží bojovníci a zákona jeho,

prostěž od Boha pomoci a důfajte v něho …

R:

R: Naposled prosím: vyndej teď obsah svých tajných šuplíků,

sbal si jej do kufru, odejdi bez křiku.

R:

R:

2. Můj život zkrátka odvyk‘ dětskejm hrám, prachsakra,

zaklapla vratka, vyprodanej krám,

co přijde pak, já zázrak nečekám

a natruc kytku si jen tak za klobouček dám.

R: