2. Za svazek ředkviček a taky za cibuli

jsem šašek dějin, bezejmenný muž,

rohožka Caesara a kopí Caliguly,

negativ dějin připravený na retuš,

zvedal jsem často hlavu, vždycky přišla rána,

ač v různých formách demokracie,

přestávám věřit v dobro Krista pána,

přestávám věřit v to, že Kristus nějaký je.

R:

3. V novinách o mně píšou, že jsem páteř světa,

a já jsem jenom jeho unavený sval,

k Měsíci co půl roku raketa létá

a já se plazím jako brouk hovnivál,

mám přece také srdce, srdce, které bouchá

a nemyslete, že furt myslím na žrádlo,

proč mě však na tom světě nikdo neposlouchá,

proč mám být jenom hloupé malé děladlo?

R:

4. Nevěřím v žádný kecy, věřím už jen v sebe,

a to, co neurvu, to nebudu mít,

pročpak mi slibujete po mý smrti nebe,

když jsem se jednou narodil, tak chci i žít,

jsem jenom jeden z téhle miliardy lidí,

kolečko v soukolí, co krásně zapadá,

já nechci stavět vaše blbé pyramidy,

vlezte mi na záda, vlezte mi na záda!

R: I s tímhle Plebs blues, Plebs blues, Plebs blues,

i s tímhle Plebs blues, Plebs blues, Plebs blues.

jó, ve vlastním bytě

2. Teplá strava třikrát denně,

půlku platu dávám ženě,

druhá půlka je na cigára,

poslouchá mě moje stará,

jó, zelí k vepřové kýtě,

vždyť žiju si jak prase v žitě.

3. V půl sedmé vstávám, v sedm píchám,

kam bych se hnal, nepospíchám,

dva osmset plus prémie,

třináctej plat – komedie,

jó, někdo tváří se zbitě,

ale já žiju si jak prase v žitě.

4. Televizor značky Tesla,

u stolku gauč a dvě křesla,

na posteli se překulím,

za pět minut usnu a spím,

jó, žít se má hbitě

a já žiju si jak prase v žitě.

R:

5. Dvoje kára a osm pik,

hraju betla, jak velí zvyk,

kdo dá fleka, ať se leká,

mé porážky se nedočeká,

já věčný jsem vítěz,

vždyť žiju si jak prase v žitě.

6. Držím hubu a taky krok,

nevylejzám, a tak mám nárok,

co bych neurval, by urval jiný

a to ostatní jsou hovadiny,

jen ať se naplní sítě,

vždyť žiju si jak prase v žitě.

R:

až mám kruhy pod očima,

/: hradní pán mne má rád,

může klidně spát. :/

co jsem na tom božím světě,

/: dělám tuhle práci rád,

umím pevně stát. :/

pán mi řekne, já se chopím,

/: hradní pán je (můj) šéf,

tak ať teče krev! :/

na to kašlu, na to dlabu,

/: já mám tady post

před branou, a dost! :/

2. Z hlavy mu kapala krev, ale neměl k ní lézt do kvartýru,

mně když popadne hněv, tak to já potom neznám míru.

R:

3. Člověk jen vystrčí nos a nestačí říct ani „švec“,

a už mu leze kdejakej kos k jeho holce na kavalec.

R:

4. Za pět let vrátím se zpět, a to ti říkám, holka moje:

nechtěj, abych i tobě šunky zved’, až vejdu zase do pokoje.

R: