2. O červnových třešeních snad se mu zdálo,

když jsem nad ním stál, právě poprchalo,

a on tam ležel na nároží – starý a mrtvý vrabec.

3.=1.

R:

2. Konečně se dostávám ke vztahu Věry k myším,

Věra leze z koupelny, už ji křičet slyším,

Olda bude marně čekat na hysterku Věrku,

zamčela se s kámoškou na dvěstě dvacet čtverku.

R:

2. I ten Prouza, co se pomočívá denně,

spěchá oznámit tu šťastnou zprávu ženě,

Václav zase v Mikulovské opíjí se s tchánem,

už se vidí nejmíň kapitánem.

3. Všude v parcích vidím šťastné kamarády,

jak se seznamují s vojenskými řády,

mezi nima také Novák, no ten se skleněným okem,

zkouší chodit pořadovým krokem.

4. Podroušenej Viktor tančí s Hugem kankán,

Viktor bude spojař, Hugo zase tankán,

a ten Jarda, kterej nedokončil ani osmiletku,

hodil po mně láhví se zvoláním „zmetku!“

5. Nadarmo si říkám: Karle, nešil,

jenomže já se na tu vojnu tolik těšil,

marně u odvodu doktorovi obálku jsem dával,

prej mě nevezmou, že mají velkej nával.

6. Jak to vysvětlím své milované Blance,

ráda se chlubívala, že má chlapce brance,

máma bude brečet, táta rozdupe mi hračky,

už se, chudák, tolik těšil na odznáčky.

2. Ve chlévech anebo v salónech,

jako by se nechumelilo,

bez výčitek svědomí vám toho nakladou

s nejoptimičtější náladou.

3. Choďte s hlavou níž než futra dveří,

dneska každý svoje mouchy má

a každá moucha ze zahraničí anebo z domova

2. Mám príma den a oči pro dívky,

jsem plnej polívky z bufetu Opery,

mám príma den, hodinky v opravně,

příjemně únavně táhne se úterý.

R:

3. Mám príma den, punčová zmrzlina

mi cestu do kina určitě zpříjemní,

mám príma den, i když mi zítra snad

budou v práci lát – můj šéf je přízemní.

R:

2. Nepřemejšlí, co se stane, až se domů navrátí,

neb‘ mravenci, jak je známo, nebývají ženatí,

potácí se po pěšině vyšlapanou cestičkou,

malinkatej mraveneček s takhle velkou opičkou.

3. Nalámal se mraveneček, ví to celá obora,

vidíte, a hned tu máme z mravenečka notora,

opustil své pracoviště, aby měl blíž ke sklence,

pak ho přejel parní válec na silnici do Bzence.

Vdaná mandelinka bramborová v autobuse:

R:

2. Jedna hvězda vyhasíná, o kus dál se rodí jiná,

cosi-kdesi za hvězdami, bojíme se doma sami.

R:

R: