2. Znám záplavy, bouře i požár v buši,

i hrůzy, co nechaj‘ ti stín na duši,

však na tom se shodují všichni zdejší,

nálevna bez piv je nejhrůznější.

3. Přijde honák a sotva se šine přes práh,

písek a slunce žár hrdlo mu stáh‘,

jeho úsměv se v nestvůrnej škleb promění,

když mu výčepní šeptne to nadělení.

4. Pak se připlouží tulák a není mu hej,

je prachem a mouchama voblepenej,

když se dozví, tak proklíná všechny zdejší,

že i v pekle jsou k pocestným zdvořilejší.

5. Náš kovář se šourá zas k chatrči svej,

je poprvé v žití komplet střízlivej,

žena šťastně naň hledí jak na zjevení,

on temně ucedí: pivo není!

6. Pes z hospody vyje a ježí svou srst,

jak každej ho načutne, když zjistí půst,

i já už se proklínám, že jsem sem lez‘,

v nálevně bez piv se bojí i pes.

7.=1.

R:

2. Jen polštář je mým štítem, když dvě další ke mně jdou,

ta první z nich je mladá, má pihu kouzelnou,

tý slíbil jsem jen klid, lásku, dětskej ráj,

a tý druhý velkej dům, casino a stáj.

R:

3. Ten hrozně těžkej sen, to neustálý mučení

teď končí, když mě probudilo silný zvonění,

to nezvoní mi v uších, to někdo chce jít k nám,

a tak hop z postele ven a dveře otvírám.

R: Holky, holky jdou, to je k zbláznění,

holky, holky jdou, to není mámení,

teď zaplavujou dvůr, už to není sen,

/: ty mý holky, holky jdou přát mi dobrej den. :/