2. Na samotě mezi skotem žili život svůj:

Máňa byla přes krmení, Franta házel hnůj,

každého dne časně ráno krávy podojil,

a když bylo mlíka míň, tak vodu do něj lil.

R:

3. Jednoho dne brzy zrána začal kohout řvát,

Franta běžel do kravína spustit agregát,

náhle spatřil Horáčka, jak vchází do dveří,

zůstal paf u dížky stát, svým očím nevěří.

R:

4. Horáček se Franty ptá, co dává krávám žrát,

že dávají místo mlíka bledý dehydrát,

Franta drží hlavu v dlaních, tiše naříká,

proč krmivem jadrným cpal svého čuníka?

R: Říkala mu Máňa:“Já měla v noci,

že kontrolor z okresu k nám jede gazíkem,

je to Ludva Horáček, svou práci dobře zná.“

Proč Frantík neposlouchal ta slova varovná?

2. Jenže i já byl blázen posedlej emailem,

na půdu jsem chodil s barvou skoro každej den,

třímaje štětku v ruce, chtěl jsem bejt chlap all right,

ředidlo mi vonělo krásněji než Black and White.

3. Ale natřít okap, to není žádnej žert,

nahoru jsem vylez‘, dolů letěl jsem jak čert,

protože nejsem kočka, zásadně padám na hlavu,

z těch důvodů vlastním trochu kratší postavu.

4. Teď primář chirurgie mi říká, že je šlus,

na sádrovým lůžku zpívám Folsom email blues,

pravdu měla máma, radila:“Vem si bezpečnostní pás,

vždyť ani pro dědu nebyl okap žádnej špás.“

a to něco vitamín prý je,

2. K snídani dám šest buličích oček,

k přesnídávce tláču s cibulí,

v poledne se na mě směje bůček, jé,

po osmi knedlích se jen zahulí,

pak se chvíli šoupnu do příčný polohy

a sním o řízku silným jak můj palec u nohy.

3. Odpolední svačinku už spojím

v restauraci přímo s večeří,

než to všechno pěkně v klidu dojím, jé,

s dalším pivem se už sešeří,

jestli ještě jedno, co se ptá ten vřed,

to dá přece rozum, pingle s IQ 05.

4. Nevím, co je mrkev nebo kiwi,

sója nechť mi kvete na hrobě,

z ovoce uznávám jenom slívy, jé,

v přepálené čiré podobě,

možná ještě broskev nebo meruňku,

tak nelelkuj a nalejvej, ty starej šizuňku.

5. Tak se valím tím přiblblým světem

makrobiotických orgií,

nejsem přece žádnej malej kretén, jé,

na kterého boudu ušijí,

o joulech vím svoje, a to mě teda ctí,

kdo o nich nemá pojem, sám si šlape po štěstí.

Rec: Vitamíny z mého domu – pochodem vchod!