2. Ráno, jež nenastane, nadarmo čeká žlutou,
vavříny do omáčky a slza na lafetě,
ze země netvor vstane, jenž s tváří nepohnutou,
seznav, jak vraždit ptáčky, plamenem obejme tě.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Ráno, jež nenastane, nadarmo čeká žlutou,
vavříny do omáčky a slza na lafetě,
ze země netvor vstane, jenž s tváří nepohnutou,
seznav, jak vraždit ptáčky, plamenem obejme tě.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
2. Někdo se modlí, někdo má strach,
a všichni jak jeden doufáme snad,
/: že do písku zapadnou kvéry, a pak
jediná zbraň zbyde – klukovskej prak. :/
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Někdo se modlí, někdo má strach,
jen sliby se sypou jak pod nohy hrách,
po právu šlapou, co kovanejch bot,
pro jakou slávu a pro jakej plot,
po právu šlapou, co kovanejch bot,
pro jakou slávu vyrůstá plot?
R:
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Státy měly povahu zuřivého býka,
dovolím si úvahu, corridy se týká:
vezmi hadr červený – býk je z něho jelen,
a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó.
3. Kouká býček nebohý na skutečnost prostou:
místo rohů parohy na hlavě mu rostou,
rozvíjí se všestranně, okusuje hloží,
jeví zájem o laně a vesele se množí, ach jó.
4. Hajný řeční o míru, o nadšení z práce,
mezitím mu v revíru vzrostla populace,
oblékl si halenu, zavolal si lovce,
aby mu prý z jelenů nadělali ovce, ach jó.
5. Místo lovců zeshora poslali mu vědce,
vědec je však potvora a genetiku nechce:
„Buržoazní pavědi ztěžují nám práci,
z půlky budou medvědi a z druhé půlky ptáci, ach jó!“
6. Že je věda vznešená, nezná kompromisy,
dal jelenům do sena Lysenkovy spisy,
vysoká se nažrala předepsané dávky,
velká změna nastala, ale – chyba lávky, ach jó!
7. Jelen není nadšený, že není, co býval,
z laní že jsou kačeny a on sám je – mýval:
„V postavení zoufalém pokusím se přežít,
lépe býti mývalem, nežli vůbec nežít, ach jó!“
8. Kačeny i mývali mají rádi vodu,
potají se stýkali – dali základ rodu,
nahoře se radují z územního zisku,
u potoků hodují stáda ptakopysků, ach jó.
9. Zatímco se velmoži těší svému vlivu
lidstvo už se nemnoží – oddává se pivu,
nikdo už mu na hroby nepřinese věnce,
jsme tu svědky choroby zvané dekadence, ach jó.
10. Objevil se jedinec mezi ptakopysky,
obhlédl svůj zvěřinec, olízl si pysky:
„Odstraníme hranice! Otevřeme dvéře!
Dáme místo v kronice ptakopysčí éře, ach jó!“
11. Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok,
nepřečetla Darwina a neví, co je pokrok,
otevřeli hranice, podlehli tak dravcům,
a než přišly opice, patří vláda ssavcům, ach jó.
12. Od opice k člověku je už jenom krůček,
najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček!
Homo se nám rozmnoží – základ pro starověk,
potom sáhne po noži – a je z něho člověk, ach jó.
13. Člověk ruce přiloží k společnému dílu,
z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů,
ti pak, kteří prohrají, rezignují k pivu,
pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó.
14. Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechceš být „přivtělen“, musíš vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhnou se dráty,
vyznačí se hranice – a zas máme státy, ach jó …
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Dávno nám zmizel čas nekonečných snů,
to pod záplavou všedních dnů,
však ještě dokážu si hrát.
3. Zůstal v nás čas pohádek a dětských her,
co vlastně je a není fér,
učil pan Andersen a Wilde.
4. Čím jsem dál, tím víc mně vážně připadá,
že čas nám prsty propadá,
tak, lidi, říkám, nač ten kvalt?
R: Zůstaň stát, otevři dveře do dětství,
za nimi nech své sobectví
a jako dítě pojď si hrát.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. /: Ej, není taký špagát, aby držaly, :/
a není takých dcerek, není takých dcerek,
aby ně daly.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. Napřed kluk, za pár let statný muž a potom kmet,
černý vlas, ctihodné šediny,
člověk stárne, je to tak, život jede jako vlak,
ať ho ženou roky nebo vteřiny.
Přitom rok od roku tikaly mu do kroku
hodiny, které měl tolik rád,
život se dal v let, za devadesát let náhle zůstal stát.
R:
3. Po té noci ledové přišlo jitro zářivé,
domem zní zase pláč dítěte,
to náš nový syn způsobem obvyklým
říká nám, že je rád na světě.
V naši malé kuchyni visí nové hodiny
místo těch, které jsou teď ve smetí,
začaly, tik-tak, vesele počítat nové století.
R: Budou kráčet rok za rokem celým naším životem
a svým hlasem budou nás varovat, co umí čas,
když se rozletí.
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
2. Říkáš, že nevěříš mým slibům,
tvůj názor dneska nebudu ti brát,
já dlouho s tebou žil, někdy na vobtíž byl,
můj vlak už houká v nádraží, já říkám: tak se měj.
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
2. „Tady nebude vesnice, tady za pár let
povede krásná dálnice číslo třicet pět.“
Rec: Uprostřed oslavy velkolepé na dveře štábu někdo klepe,
bouchá a mlátí:“Otevřte krám, přinesl jsem vám telegram!“
3. Přerušte stavbu dálnice, ubrzďte nadšení, stop,
povede dál o tři vesnice, s pozdravem vedení, stop.“
4. Na návsi kohout kokrhá, přijel velký pán,
vystoupil z Tatry 603, pod paží držel plán, a povídá:
5. „Tady nebude vesnice ani zelenej les,
já měl té noci živej sen, vidím to jako dnes.“
R: Stopadesát buldozerů rozhrnuje ves,
na dvorečku přestal štěkat sousedovic pes,
na kopečku dva dny už se nezelená les,
tja da da …
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..