2. Ach, to je muzika, až se mi srdce svírá,

ještě že na dvojitý Nelson dvakrát se neumírá,

od stolu vstávají ti, co tu nejsou sami,

tak proč stojíš u mě, dívenko s květinami.

3. Holky rty špulí na stébla v citrokolách,

všechny jsou v stejném – copánky, mašle, volán,

všechny si naráz dávají hádat z dlaně,

ta, co je nejblíž, vypadá odhodlaně.

4. To je ta pravá chvíle pro autogramy,

plaše se sklání a voní fialkami,

raději jděte mi z očí, tajemná Eurydiko,

nějak dnes nesnáším pohled na krev a mlíko.

5. Samoto, samoto, laskavá domovino,

syn se ti vrátil, tak ještě dvakrát víno,

ať ještě chvíli je všechno tak hezky sudé,

ať se smím loudat pár kroků za osudem.

R: A ona ať oči klopí,

ať se v těch hlubinách neutopím,

kéž bych tak neviděl, neslyšel,

co nikdy, nikdy nepochopím.

6. Ještě se třpytí jak slza na kameni,

a už tu není, zmizela bez loučení,

ani ten v černém dvakrát si neví rady,

pán si přál platit, zvlášť nebo dohromady?