Balada o věčné lásce

Font Size
Transpozice
Umělec: Klíč
Tónina (originál): Am
Tónina (transponovaná): Am

 
1. Byl jest sl
Ami 
ičný 
 
r
G 
ytíř z c
Ami 
ínu, či snad lancknecht,  
G 
muške
Ami 
týr,

 
na poličce v p
G 
olost
Ami 
ínu, barevný měl št
G 
ít i kn
Ami 
ír,

 
nad hlav
G 
ou meč nehýb
C 
á se, není sl
E 
yšet bitvy ř
Ami 
ev,

 
tak tu st
G 
ojí v plné kr
C 
áse, chce být tv
E 
ůj a chce prolít kr
Ami 
ev.

 
R: A co r
Dmi 
ůže, 
 
kt
C 
erá 
 
v
Dmi 
adne v čínské v
F 
áze 
 
 
C 
opod
Dmi 
ál,

 
za okn
F 
y už p
C 
odzim 
 
chř
Dmi 
adne, ona natruc v
C 
oní 
 
d
Dmi 
al,

 
kolik pl
C 
átku ještě zb
F 
ývá, 
 
zrcadl
A 
o má matný j
Dmi 
as,

 
na seb
C 
e se růže d
F 
ívá, chce být tv
A 
á a chce přelstít č
Dmi 
as.

2. A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká,

přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká,

okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak,

nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej „ještě ne, až pak“.

R: A ten rytíř, co se věcně chystá ztécí lásky věž,

na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež,

ten, kdo váha, nese vinu, buďto útok, nebo krach,

 
ty jsi ja
Gmi 
k ten ryt
F 
íř z c
Gmi 
ínu, cit je  
B 
cit, 
 
 
F 
ale 
 
s
Gmi 
trach je strach.

 
*: A tak v
B 
prvním
F 
chvatu 
 
 
Gmi 
mládí klečíš lásce  
F 
 
noh
Gmi 
ou,

 
koho kdo  
F 
tu vlastně sv
B 
adí, slova  
D 
nic už nezmo
Gmi 
hou,

 
ji je m
F 
dlo a dech se  
B 
taji, a ty ru
D 
dneš jako rak,
Gmi 

 
oba chc
Cmi 
ete 
 
by
B 
 
Cmi 
v ráji, peklem ta
B 
 
ces
Cmi 
ta vede však.

 
X: Končí téměř bezú
B 
honně 
 
tah
Cmi 
le věcná balad
D# 
a,
B 
Cmi 

 
končí pro  
B 
nás, ne však  
D 
pro ně, to vá
G 
s jistě napa
C 
dá,

 
byl jest  
B 
jeden 
 
sličný
D 
, inu, to už
G 
znáte, a tak da
Cmi 
l,

a ten v něžném polostínu dívce prý růži na klín dal …


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Publikováno v rubrice B | Interpret

Diskuze je uzavřena.