Font Size
Transpozice
1. Plakalo D
A
obro na rohu s Láskou,
Pokora zpívala jim druhej hlas,
před sebou klobouk a v špinavejch blůzách zpívali hl
D
ad,
a kolem l
E
ůza, v rukou kameny a bahno a žluč,
za pár dr
Hmi
obnejch je
E
nutila
smát,
Hmi
výkřiky „sražte je a nenechte být“,
někdo př
E
ines’ první dříví, oni z
E7
ůstali
stát.
2. Moudrost je hloupost, co vymyslel někdo,
aby se lidé mohli trápit jen,
čím toho člověk ví víc, tím smutnější mu připadá svět,
jak bezohledně jednoduchost blaženě spí,
šťastná, že neví nic,
lemtá si svou skleničku a na mastnej stůl
hlava padá, co asi říct?
R: Že hvězdy z
A
a noci když na nebi svítěj‘,
můžeš si číst z jejich krásných jmen,
a z knížek básníků že voní to krásou, když verše zn
D
í,
že v p
E
odvědomí máme všichni jasnej cíl:
p
Hmi
omáhat a v ústraní b
E
ýt
(stát),
že l
Hmi
áska je to jediné, s čím přežít se dá,
a b
E
olest přijde, když nejde ž
E7
ít.
3. Poslední první budou, až přijde ráno,
na schodech kamsi budou zástupy stát,
a ten, kdo nevěřil, co moudře je psáno, asi bude se bát,
a všechno nenávratně sečteno přijde,
aby se zpovídal, už nepůjde lhát,
domů se jde tak strašně snadno,
jsou cesty, odkud nejde vrátit se, vstát.
R:
R:
R:
Tyto známé akordy jsou použity v této písni..