Zpěvník

a laviny řítí se za lavinou

2. Kdo neriskoval, kdo nelezl sem,

ten nemůže říct:“Už vím, jaký jsem,“

střípeček hvězdy je pro mě ten největší dar,

tam dole je klid a, tvrď si, co chceš,

tam za celý život svůj nenalezneš

setinku tak nádherných kouzel a čar.

3. Hrát funébrmarš zde neuslyšíš,

zde nevlaje flór a netrčí kříž,

jen kámen tu zbude, u něhož našel jsi klid,

a na štítu hor, kde bílý je led,

tam plápolá pochodeň věčná jak svět,

a to je ten vrchol, jež nestačil jsi pokořit.

4. Ať mluví, co chcou, ať žvaní, co chcou,

smrt není věcí zbytečnou,

je horší zemřít z chlastu či na kašel,

a další zas jdou, a přijdou sem zas

a slunce smění za nečas

a dojdou tam, kam tys‘ už nezašel.

5. Své stěny se drž a pevně se chyť,

tam dole není záchranná síť

a kameny drolí se, drolí se ze zrádných skal,

sám sobě jen věř, že stačí ti sil,

věř skobě, jež jsi do skály bil

a modli se, aby pojistka držela dál.

6. Tak lezeme výš a ani krok zpět,

ač kolena únavou začla se chvět

a srdce by nejraději vyběhlo k vrcholům hvězd,

/: máš na dlani svět a dole je zem,

jsi šťastný a trochu jen závidíš těm,

těm dole, kteří se chystají k vrcholům lézt. :/