Víla

Font Size
Transpozice
Umělec: Karel Plíhal
Tónina (originál): C
Tónina (transponovaná): C

 
1. Zn
C 
al jsem jednu vílu, která t
F 
ančívala 
 
n
G 
 
louce

 
Ami 
u silnice, kt
Emi 
erá vede z B
F 
rna do Ol
G 
omouce,

 
zl
Ami 
ehounka se d
Emi 
otýkala 
 
v
F 
ousů strejdy j
C 
ečmen
G 
e,

 
C 
a já čekal,  
F 
až jí hebké š
C 
aty sklouznou z r
G 
amen
C 
e.

2. Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,

milióny galaxií běhaly mi po zádech,

jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,

že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.

3. Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků

jemným hlasem zazvonila:“Co šmíruješ, prasáku,“

vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,

 
n
C 
etoulám se p
F 
o loukách a r
C 
adši koukám na tel
G# 
e-v
G 
iz
C 
i.


Tyto známé akordy jsou použity v této písni..


Diskuze je uzavřena.