2. Když náruč je prázdná a studí víc nežli kamenná zeď,

/: zdá se mi o tobě dřív, než mě vzbudí

frajtr, co křikne pár přisprostlých vět. :/

3. Svítání s pachutí louhu, když rána jsou vlhká, co víš,

/: slunce má od mříží na tvářích šmouhu,

já z mosazných nábojnic nad lůžkem kříž. :/

4. Napiš mi, panenko, zrána, kdo se ti zdává v tvých snech,

/: o naší lásce piš, hvězdičko malá,

a každé slovo – tvůj voňavý dech. :/

2. /: Říkal, že z první vejplaty pro mámu koupí hned :/

šátek jak z chmýří bodláků s barvou podzimních bříz,

vždyť bude jezdit jako pán až do Los Angeles.

3. /: Mražený maso a kaviár a kořalku fajnovou, :/

od zítřka půjde všechno líp, z láhve si párkrát líz‘,

vždyť bude jezdit jako pán až do Los Angeles. :/

4. /: Ráno, snad ještě za šera, ve dveřích řekl „čau“, :/

naše máma pro štěstí mu na čelo dělá kříž,

jen abys dojel jako pán až do Los Angeles.

5. /: Navečer přišel jeho šéf a pár věcí na stůl dal, :/

co tahal bráška po kapsách, nechal tu, a nic víc,

a na cestě rozbitej náklaďák do Los Angeles …

3. Brzo se stmívá, za chvíli noc všechno zahalí,

jenom, až půjdeme spát, dáme si zdát,

někdo nás líbá, ruka po vlasech pohladí,

a když si moc budeme přát, tak možná, že snad přijde naděje.