2. Bylo to zrovna po těch velkejch deštích,

Casey vylez‘ na mašinu samej smích,

a jako vždy, i dnes pro něj hlavní je,

ve vlaku že poštu veze do Virginie.

3. Poslouchejte, brzdaři a tuláci,

ty deště v trati udělaly zlou práci,

marný bylo Casey Jonese snažení,

vlak nabíral čím dál větší zpoždění.

4. Ale můžete vzít na to všichni jed,

jet vopatrně Casey dlouho nedoved’,

náhle řekl:“Ať nás třeba vezme ďas,

poštovní vagon, ten já dovezu včas!“

R:

5. Někdy je život strašnější než v černejch snech,

někdy má člověk počkat, nebejt samej spěch,

Casey kouká a voči ho bolejí,

proti sobě vidí vlak v tý samý koleji.

6. A tak se teda řítí proti vlaku vlak,

lidi už se zachraňujou všelijak,

jenom Casey stojí jako kapitán,

když pod ním jeho loď jde vstříc hlubinám.

R:

7. Až pojedeš tam k Virginskejm horám blíž,

uvidíš tam vedle trati z pražců kříž,

koleje tam v noci svítěj‘ jako bronz,

tam umřel král mašinfírů Casey Jones., R:

2. V každé chýši večer mámy broukají tam dětem svým,

k říši snů ten nápěv mámí, stoupá k hvězdám jako dým.

3. Na vlnách se pohoupává píseň ztichlou ozvěnou,

sen pod víčka zastrkává, loďka snů připlouvá tmou.

R:

4. Sviť mi nad vody a lesy, když noc tmou je zahalí,

zažeň stíny, které děsí, hlaď mě tlapkou koalí.

R: