času málo a míň sil k milostným hrám,

2. Jeden tvůj známý s novou dobou vydělal,

umí v tom chodit, vždy správný lidi znal,

když spolu mluvíme, dáváš mi ho za cíl,

bývám z toho vedle, někdy drží mě to dýl,

/: pak řeknu: drahá, odpusť, že jsem míň úspěšný muž. :/

3. I mě je jasný, jak je dobrý prachy mít,

odmítám ovšem jenom pro ně žít.

Podívej, venku prší, vzduch voní a je tu máj,

vezmu si deštník, zajdu do hospody Ráj.

/: tam je skoro každej jak já neúspěšnej muž. :/

4. Žijeme v tísni, vyprodává se náš krám,

přesto, málo platný, stále chuť mám

žít jenom s tebou a s tvým věčným snem,

znamenat něco víc, být bohatá vem, kde vem,

tak mi, drahá, odpusť, že jsem míň úspěšný muž,

a tak mi, drahá, odpusť, že jsem míň úspěšný muž,

2. Od dob, co poslední chlap ztupil svůj krumpáč a pad’,

saloon, co zlatem byl živ, přestal bejt tím, co byl dřív.

3. Bejvaly tam rvačky zlý, teď vše jen chátrá a tlí,

nic nezbylo z těch starejch dob, saloon je mrtvej jak hrob.

4. Přes okna nevidíš ven, prach v noc tu proměnil den,

piáno v rohu stojí, každej se zahrát bojí.

5. Pavouk si sítě spřádá, červotoč tam nestrádá,

ve váze kvítko vadne, saloon už brzo spadne.

R:

6. Pa pa pa …

7.=6.

8.=6.