Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,

že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,

a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,

kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb. ®:

Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach

a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,

všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas’

a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás. ®:

Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,

moc nikomu se nechtělo do vody ledový,

k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,

všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl. ®:

Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv

a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv’,

na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,

teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh’ mít. ®:

teď příležitost má a stačí, aby se jí drap’,

2. Jó, tady každej z nás má ruku k ruce blíž,

když to musí bejt, i do vohně ji dá,

proti nám je pracháč i kostelní myš,

nám stačí dejchat volně akorát.

R:

3. Až budem někde dál, kde není vidět zem,

dvě hnáty křížem vzhůru vyletí,

zas bude Černej Jack smát se nad mořem,

co je hrobem jeho obětí.

R:

2. Na saku, který z popelnice vybral,

medaile, řády, kříže, vodznak R.A.F.,

už vůbec nevypadal, že by válku vyhrál

potom, co nad průlivem vyplivoval krev.

3. Nějaký láhve, který občas našel,

za jeden Staropramen zase vyměnil,

krámem byl slyšet jeho jáchymovskej kašel,

to, co měl za sebou, by kdekdo nepřežil.

2. Na saku, který z popelnice vybral,

medaile, řády, kříže, vodznak R.A.F.,

už vůbec nevypadal, že by válku vyhrál

potom, co nad průlivem vyplivoval krev.

®: