Kdo připálí rejži a přesolí čaj,

kdo sůl nechá v posledním kempu,

kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,

kdo zná všechny písničky trempů.

Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,

kdo sladce hned šeptá, hned vříská,

a koho bys roztrh’ a praštil a kop’

a po kom se celej den stýská.

Až vlasy nám odbarví nebeskej král

a vrásky nám počmáraj’ kůži,

svý holce dej pusu a řekni „jdem dál“

a na pádlo polož jí růži.

Ref: …

My žili ze dne na den a bylo fuk, co kradem,

aby bylo na guláš a kořalku,

a strach pro nás tím pádem byl věrným kamarádem,

než mi pošťák dal úřední vobálku,

to advokát mi psal: jseš děsně bohatej,

dědictví užij s rovnou páteří,

a vod tý chvíle spát, klidně i hrbatej,

můžu chodit do Hiltonu do peří.

®:

Teď snídám hemenex a piju Beaujoleaux,

celý dny jen samý válení,

víc chutnávaly kdysi jen suchý fazole

a cigarety kamarádem balený,

že kumpány jsem prodal, je zatracená škoda,

život za to ze mě cvoka udělá,

krev taky není voda, a proto ve mně hlodá,

/: /: /: že ta bída byla aspoň veselá … :/ :/ :/