Zas prší do ulic do oken obýváku nízko pod střechou

ty piješ trochu víc, proklínáš Tomáše, proč chodí za Květou

a já nevím, co se říká, co se má, když smutek útočí,

když je láska jako sirka zapálená, co celá dohoří

Zas prší do ulic a ty mi říkáš: „Ty se máš, ty prachy máš.“

když hraješ líp a víc je to pak jasný, že si balík vyděláš

říci pravdu to je házet na zeď hrách a když stárneš, závidíš

je to smutné, ale lidské, je to tak už nebudem si blíž