2. Nechte tu rtěnku na toaletním stolku,

sundejte tu blond paruku,

je první máj a chci mít svoji holku,

vodit ji parkem za ruku.

3. Počkáte asi na lepšího lovce,

kam mám to vám vlízt? Na záda?

Já nejsem z těch, co pobloudilé ovce

zahání zpátky do stáda.

4. Chtěl jsem jen, vážně, koupit trochu citu,

a ne vás nechat se uzívat,

chvíli se projít městem za úsvitu

a pak si s vámi zazpívat.

R:

2. Jednou z nich je píseň tato, jachta zvíci deset stop,

veze slova, šperky, zlato, neboť kapitán je trochu snob,

snědl všechnu moudrost dneška, a tak je mírně otylý,

proto jachta jede ztěžka na konci té flotily.

3. Ale on směje se mi: Karle, hele, co bys pouštěl do gatí,

pojedeme zase v čele, jen co se vítr obrátí,

a tak se ženem do záhuby a za zvuků garmošky

vylézají z podpalubí krysy, spojky, předložky.

2. Proti mně seděl rozvalenej strejda,

chvílemi dřímal a chvílemi zas ne,

kouřil svou startku, neboť to byl kuřák,

on i ten vagón, ve kterým jsem jel.

3. Pak sebou trhnul, mrkl na hodinky,

kouknul se z okna a znechuceně vstal,

zatáhl rázně za záchrannou brzdu,

vlak prudce zaskřípal a zůstal v polích stát.

4. Vytáhl z kapsy zmačkaný tři stovky,

oblík‘ si kabát a zmizel v uličce,

pět minut nato, když se vlak zas rozjel,

už si to kráčel polní cestičkou.

5. Pak přišla průvodčí a proštípla nám lístky

a cesta doplynula ve vší pohodě,

přijel jsem pozdě a mistr trochu zuřil

a pak se uklidnil, když jsem mu to všechno řek’.

6. Druhej den ráno, zase o půl šestý,

tím samým vlakem jsem za vejdělkem jel,

čekal jsem marně, že vlak opět stane,

uvidím strejdu, jak vystupuje.

7. Čekal jsem marně, vlak jel klidně dále,

dojel jsem do práce v pořádku a včas,

po práci zajdu s kamarády na ruma,

zejtra je sobota, tak proč bych nezašel?

8. Tenhleten příběh napsal vám sám život,

ač zcela bez rýmů a bez květnatejch slov,

to je furt něco, o čem se dá napsat,

a kdo je drzej, tak se tím i uživí.

2. Ten pocit mi byl celou cestu v patách,

a nikde žádné vlídné zátiší,

tak jsem svoji milou neprodleně zatáh‘

do restaurace nejbližší.

3. Záchodová bába tvrdě stála

na tom, že jí musím zaplatit,

ta věc, co se mohla stát, se doopravdy stala,

nevím: mám se vrátit nebo nevrátit?

4. Co bychom si na té staré paní vzali,

taková je její profese,

ne nadarmo se říká: láska přenáší i skály,

takže doufám, že i tohle unese.