2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,

v tomhletom mám už trochu školu,

když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,

vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.

3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,

jen ať si dá, co hrdlo ráčí,

když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,

všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.

4. Ať jsme velký nebo maličký,

na jedný lodi všichni plujem,

koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,

než končit s životem, je lepší dostat průjem.

R:

2. Báby budou mlíti pantem,

chlapi bručet pod kníry:

„Tahala se s muzikantem,

proto tyhle manýry.“

Housle budou svými trylky

opěvovat tichounce,

všechny tyhle horký chvilky

ve studený garsónce.

3. Pak na dráty telefonní

jako noty na linky

sednou hvězdy, které voní

jak rumový pralinky.

Z nich ti potom loutna s flétnou

naposledy zahraje,

že se naše duše střetnou

hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno

kalný jako Metuje.

Zahraju ti na piáno,

jen co zjistím, kde tu je.

Dopij tenhle zbytek rumu,

ať je zase veselo,

jsme tu spolu z nerozumu,

tak co by nás mrzelo.

Dělíme se o cigára,

2. Došlo uhlí, došla pára,

Pánbůh ví, co bude s námi,

strojvůdce si serval stejnokroj.

Dělíme se o cigára,

a prsty té staré dámy

stále vedou nerozhodný boj.

R:

3. Došlo uhlí, není šťáva,

klopýtáme mezi pražci,

jen babka v kupé sedí a plete dál.

Na poměry už nenadává,

podle ní jsme všichni šašci,

přece kolikrát už ten vlak s náma stál

a navíc, aspoň v klidu doplete ten šál,

dvoumetrový bleděmodrý šál,

čtyřmetrový bleděmodrý šál,

stometrový bleděmodrý šál,

tisíc a půlmetrový bleděmodrý šál …

2. Právě se pohádal se svou starou,

už si s ní neví rady,

a koumá, kolik je to vzdušnou čarou

kiláků do Kanady.

3. Stará mu nadává, že se jen fláká,

a, nebejt tak střelená,

vdala se zamlada za lampasáka –

– zelená jak zelená.

4. Prej už v tom topení ňák ztrácí formu

a ona se za něj stydí,

to voják má jiskru a uniformu,

dovede líp potopit lidi.

R: